Detail článku

Blekotovo okénko 5

TĚŽKÝ ŽIVOT FANOUŠKA Vůbec jsem se to páteční odpoledne na Slavii nechystal. Vyhlásil jsem totiž nedávno na Slavii embargo minimálně do konce sezóny. K tomuto ráznému kroku mne dohnalo zevrubné zbilancování mých podzimních výletů za Slavií. Rád si takhle o víkendu s přítelkyní vyjedu na zápas venku a návštěvu města vždy spojím s prohlídkou pamětihodností či nějakou jinou zajímavostí v regionu. Kdysi dávno, v dobách slávistické fotbalové slávy, mi připadalo nanejvýš zábavné spojit kvalitní sportovní zážitek s návštěvou té či oné místní zajímavosti. Přítelkyně toto mé počínání kvitovala s povděkem, neboť alespoň něco málo z toho výletu jí mohlo připadat zajímavé. Bohužel od ligového podzimu 2001 již pro mě není výlet za nějakou krajskou pamětihodností synonymem pro kvalitní sportovní zážitek. Posuďte sami dle zápisků z mého deníčku: 2.8 2001 – velmi nepovedený výlet do Jablonce, porážka 3:1 a nejede lanovka na Ještěd.
17.9 – Zápas na Bohemce, potupná porážka. Po zápase policie uzavírá kratičký kousek boční ulice, aby se nesetkaly tábory obou fanoušků, v uzavřeném úseku stojí jen dvě auta, jedno z nich je to, kterým jsem přijel. Hodinu a čtvrt čekám na povolení odjet a jsem nucen sledovat nadšené poloopilé Bohemáky slavící v okolí stadionu zasloužené vítězství. 30.9. - Výlet do Blšan, konečně výhra, nespokojeným domácím se ale nelíbí rozhodující gól v poslední minutě zápasu a jsem jako Pražák častován nadávkami a opouštím obec ve zdraví a jen s vypětím všech sil.
21.10 – vypravuji se do Liberce s tím, že přeci není možné prohrát pod Ještědem na podzim dvakrát za sebou. Jedu proto s prázdným kufrem, aby se mi do něj vešly tři body. Následuje porážka 2:0 a hádka s přítelkyní, které se nelíbí náhlé zrušení dříve avizovaného výletu na Ještěd z důvodu mé rozmrzelosti. 25.11 – V časných ranních hodinách se vypravuji na Viktorku Žižkov, následuje studený párek, pokuta za parkování a porážka 0:1. Z cestování za Slavií ven jsem definitivně vyléčen. Celému fotbalovému podzimu nasazuji korunu v jeho závěru. Slíbil jsem přítelkyni konečně výlet na pořádný fotbal a tak pokoutně a vůbec ne levně získávám dva kvalitní lístky na zápas reprezentace s Belgií. Výsledek zápasu netřeba vzpomínat. Připočtu-li k tomu všechny navštívené podzimní domácí zápasy, tak docházím k impozantní podzimní bilanci: z bezmála tisícovky najetých kilometrů za Slavií jsem přivezl cca. minus 21 bodů, dvě pokuty a píchlou gumu z Blšan. Nakonec jsem v pátek na Slavii vyrazil. Jelikož byl zápas v televizi a bylo hnusně, tak se nás tam sešlo jen 1500 nejvěrnějších. Zápas se ale vydařil a já si spokojeně kráčím k autu a potkávám pana Čapka, dobrou duši odboru přátel Slavie, který na mne už z dálky spiklenecky pomrkává a nadšeně volá „Nazdar, chystáme na příští víkend autobusový zájezd na ligu Brna, co ty na to?“ Zaplatil jsem na místě. A možná prý bude i výlet na Macochu…
Návrat