Detail článku

...v Austrálii

 
Hovořím-li o obyvatelích australské buše, pak mám samozřejmě na mysli Aborigince, původní obyvatele Austrálie, kteří dnes již sice žijí většinou ve městech, ale stále jaksi odtrženi od běžných civilizačních návyků bílého muže. Aboriginci – skuteční vynálezci bumerangu,  žijí takřka na okraji současné australské společnosti, která je v názoru na ně velmi rozpolcená. Jejich současná situace v mnohé připomíná postavení evropských Romů.

 
Původním obyvatele Austrálie nazývá Aboriginci takřka celý svět, krom samotných Australanů. Ti pro ně používají termín „Indigenous“ neboli „Indigines“(nativní lidé). Námi užívaný termín je v australském prostředí krajně neslušný a prakticky vymizel.
 
Historie Aboriginců je mimořádně zajímavá. Než přišli do Austrálie „bílí páni“, žilo na tomto kontinentě přes tři sta tisíc domorodců v pěti stech kmenech. Přestože operovali na obrovském území, už od doby kamenné prováděli sami jakousi kontrolu populační exploze neustálým urputným válčením mezi sebou.    
 
Historikové o nich dnes mluví jako o jediném etniku, které ještě ve středověku chodilo zcela nahé! Žili velmi bohatým, spirituálním životem, spjatým ze zemí a přírodou, se kterou byli v naprostém souladu.
 
Trvalá obydlí si kmeny prakticky nebudovaly, neb byly zvyklé žít jakýmsi polonomádským způsobem života. Kmen se v pravidelných cyklech přemísťoval tam, kde bylo co lovit a sbírat. Přechodné přístřešky budovali Aboriginci pomocí bláta z větví, kůry ze stromů a klokaních kůží. Kůra ze stromů hrála v jejich životě velmi podstatnou roli, byla totiž používána např. jako nádobí.
 
Živili  se (a dodnes se buši živí) výhradně klokany,  larvami, červy, brouky a ještěrkami. Velmi zajímavým způsobem také dodnes připravují želvy. Hovoří mnoha nářečími, o kterých je všeobecně známo, že jsou pro představitele jiného etnika prakticky nenaučitelné.
 
Příliv civilizace byl pro Aborigince fatální. Zkazil jejich kulturu a přivedl je do měst kde začali užívat neřestí, především alkoholu, kterému  jejich organismus (stejně jako například u Indiánů) nedokázal díky odlišným genetickým předpokladům ani po mnoha staletích přivyknout. . Pravých – a jak říkají Australané - nezkažených mnoho nezbylo. Ti co ano, zůstali v buši a pouštích a vyhýbají se civilním mravům. S většinou, žijící v „bílém světě“, si australská společnost dodnes zcela „neporadila“. Na jedné straně  pocit dluhu, který bílý muž k Aborigincům má. Způsob, jakým Angličané kolonizovali Austrálii, neměl s pověstným anglickým gentlemanstvím mnoho společného. Když Angličané kolonizovali, tak kolonizovali a dělali to pořádně až třísky lítaly. Proto jim tehdy patřilo půl světa. Původní místní obyvatelstvo zvládali silou. Podmaňovali, zotročovali, vybíjeli a pokořovali národy, které měli tisícileté historie. S tímto dědictvím se dnešní Australané stále vypořádávají.
 
Na druhou stranu stále sílí hlasy, volající po zbytečně přehnané pozitivní diskriminaci. Aboriginci požívají od státu značných výhod, což část Australské populace nese s nevolí. Na rozdíl od „nepůvodních“ Australanů mají právo na bezplatné získání nemovitosti od státu, bezplatné školství a zdravotnictví a bezúročné půjčky. Tento stav je často vede k poměrně zahálčivému způsobu života, který je mnohým trnem v oku. Zajímavá je také skutečnost, proč v současnosti nemají Aboriginci bezplatný nárok na pohonné hmoty, jako tomu bylo v minulosti. Benzín totiž nepoužívali k cestování, ale k čichání, což nesla australská vláda (kterou ročně stojí každý původní obyvatel v průměru 23 000 „klokaních“ dolarů) se značnou nelibostí.
 
Situace Aboriginců, historicky nesmírně zajímavého etnika, tak z mnoha důvodů zůstává v Austrálii společenským tématem číslo jedna.     
Návrat