Na běloruskou architekturu a urbanizaci (dá li se o ní mluvit v souvislosti s obdobím před více než šedesáti lety) měla naprosto zásadní vliv druhá světová válka. Přes území státu přešla v jejím průběhu fronta fatálně dvakrát. V letech 1941 a 1944 po sobě zanechala tak rozsáhlé škody, že se dá bez nadsázky mluvit o měsíční krajině. Jen hrstka Bělorusů nebydlela po válce v zemljankách nebo sklepích zničených budov.
V Bělorusku v současnosti převažují dva typy bydlení, stejně jako je tomu u nás. Dvou až devítipatrové paneláky, ve kterých jsou cca 2 miliony bytů, především ve městech, a usedlosti na venkově o 1-2 bytech s přilehlým menším pozemkem (většinou do jednoho hektaru) a hospodářskými budovami. Bělorusové jsou chalupáři jako my, ale vzhledem k poměrně tíživé situaci země, velmi často využívají letní sídla více než pro odpočinek k vlastní zemědělské produkci.
Že není politická situace v Bělorusku nijak růžová, je velmi dobře známo. A stát se snaží oddálit politickou krizi všemožně. Není bez zajímavosti podívat se proto na to, co dělá poslední evropský diktátor Lukašenko pro obyvatele země v oblasti bydlení. Stát je totiž v této problematice k občanům velmi vstřícný (na rozdíl od mnoha jiných aspektů společenského a politického života). Posuďte sami. Systém za vás například platí celoročně přes 45 % skutečných nákladů na bydlení. Přesně 46,1 % v zimě a 45,7 % v létě. A velký šéf slibuje Bělorusům do roku 2015 někde úhrady až všech nákladů v závislosti na příjmech domácnosti.
Tento poměrně vstřícný systém vedl v minulosti ke značným problémům s plýtváním, především s vodou, které vedly až k několikadenní odstávkám. Stačilo však pohrozit razantním navýšením vodného a stočného a byl pokoj. Poměrně tvrdý přístup uplatňují úřady k neplatičům nájemného. Každý měsíc dostává nájemce běloruského bytu k rozpisu poplatků i diskrétní připomenutí, že po dvou měsících neplacení za byt následuje vystěhování a podává se žaloba k soudu.
Pár zajímavostí na závěr. V Bělorusku se jako přízemí označuje první patro. Hned spodní části domu bývají totiž byty a nikoli vchodová hala jako u nás. Schránky na poštu jsou až v mezipatře, ale to v takovém stavu, že si většina obyvatel měst platí schránky na poštách. Bělorusku také není možné, aby bylo v bytě od rozměru 40 m2 bylo přihlášeno 15 lidí, jako se tomu stává u náš. Existuje přísná norma, která vymezuje kolik m2 plochy musí připadat na každého nájemníka.
Fyzické osoby neplatí daň z nemovitosti za byt ve vlastnictví. Roční sazba daně z nemovitosti pro organizace činí 1 %, pro fyzické osoby 0,1 %, ale jen v případě, že máte více než jeden byt. Zatím neexistuje daň z převodu nemovitosti, daň z prodeje nemovitosti (v případě, že ji majitel vlastnil méně než 5 let) byla v zemi zavedena až loni.
A pozor, před běloruskými paneláky nehledejte kontejnery a popelnice. Na patrech bytových domů jsou totiž otvory do šachet na odpadky, takže Běloruským rodinám odpadají tradiční debaty o tom, kdo vynese koš.