Současná japonská domácnost se od té naší příliš neliší, alespoň co se vybavení týče. Jistě, odlišnosti bychom našli, pokud bychom uvažovali o ideální současné domácnosti - tj takové, ve které vám vaše ekonomická situace dovolí skloubit tradiční bytovou architekturu (v japonském pojetí jí je alespoň jeden pokoj s tradičními rohožemi tatami) s moderní úpravou. Obecně však lze říci, že Japonci se dnes potýkají se základním problémem, nedostatkem prostoru Zejména ve velkých městech má průměrný byt velikost cca 70 m2 a moderní společnost přináší celou řadu spotřebních věcí, které zabírají místo. Tradiční ložní úprava například vycházela z madrací a přikrývek, které majitel ráno stočil do skříně a z ložnice se stal obývací pokoj, či pracovna. Postele však v dnešním japonském bytě trvale "okupují" jednu místnost a často znemožňují multifunkční využívání bytu.
Zajímavé je japonské stolování, o kterém se často mylně tvrdí, že je složité. Přitom obecně je jednodušší než naše, protože není stanoven přesný chod jídel a hodovníci si berou průběžně od každého kousek. Standardní postup je takový, že jídlo je zakončeno rýží, nakládanou zeleninou a polévkou. Vše ostatní předchází a záleží jen na hostiteli či podniku, co vše vám nabídne.
Závěrem k japonské pověrčivosti v souvislosti s bydlením.V současné době se už starobylé zvyky příliš nedodržují, ale jako všechny asijské národy, se i Japonci drží některých zásad geomancie. Při stavbě domku většinou Japonci očišťují prostor za asistence sintoistického mnicha, který do rohu pozemku nalije saké. Po dokončení stavby navrší majitel před dveře hotového domku hromádku soli. V době novoročních svátků staví před dveře borovicové větve, tzv. „kadomaču“ a prostor nade dveřmi zdobí některými novoročními symboly jako např. mandarinkami, bambusem, či dokonce stylizovanou langustou.