19.11.2001
Dobrý den. Kovboj přijede do města a zastaví se v
saloonu na drink. Bohužel je v tomto městě zvykem, že místní vždy okradou
nové příchozí. Když kovboj vypije svůj drink, zjistí že mu ukradli koně.
Vrátí se do baru vyhodí svůj revolver, chytí ho nad hlavou a vystřelí do
stropu." Kdo mi ukradl koně?" zařve s neobyčejnou prudkostí. Nikdo
neodpovídá. " Dám si ještě jedno pivo. A pokud můj kůň nebude zpátky
než ho vypiju, udělám něco, co jsem udělal kdysi v Texasu. A věřte mi, že
bych jen velice nerad opakoval to, co jsem kdysi udělal v Texasu." Pár
chlápků se z lokálu neklidně vytratí. Kovboj si dá ještě jedno pivo, pak
vyjde ven a kůň je zpátky. Kovboj vysedne do sedla a chystá se odjet z města.
Barman se vyšourá za ním a zeptá se:" Řekněte mi pane, co se stalo
onehdy v Texasu?" Kovboj se otočí a povídá:" Co by šel jsem pěšky."
Moc se mi líbí série, která se jmenuje " Co mě
naučila moje matka." Jsou to citáty, které pravděpodobně někdo
zapisoval nebo si pamatuje z dětství a dal to do souvislosti. Vypadá to hezky
jako celek. Vždy je v tom citátu napsáno " Co mě naučila moje
matka" a vzápětí je odpovídající citát.
Moje matka mě naučila...
... náboženství. Modli se aby to z toho koberce šlo
dolů.
... ocenit dobře odvedenou práci. Jestli se hodláte
navzájem zabít, udělejte to laskavě venku, právě jsem dokončila sobotní
úklid.
... logice. Proč? Protože jsem to řekla.
... předvídavosti. Prosím tě, doufám že máš čisté
prádlo pro případ, že by se stala nějaká nehoda.
... ironii. Ještě chvilku plakej a já ti k tomu dám
skutečný důvod.
... mnoho o mimořádných schopnostech. Hele zavři pusu
a sněz tu polévku.
... ohebnosti. Podívej se na tu špínu co máš na zádech.
... vytrvalosti. Nevstaneš odsud dokud nesníš všechen
špenát.
... o počasí. Prosím tě, tvůj pokoj vypadá jako
kdyby tady před chvílí řádilo tornádo.
... o životním cyklu. Přivedla jsem tě na tento svět
a můžu tě z něj zase rychle zprovodit.
... závisti. Na světě jsou miliony nešťastných dětí,
které nemají tak báječné rodiče jako ty.
... o recyklaci. Nebýt tady já, shnijete ve špíně.
Rozhovor s Ladislavem Kerndlem
-
Jaký je tvůj citový život? Je to dobré?
-
Já jsem přecitlivělý člověk. Musím se přiznat, že
teď mám hodně veliké problémy, protože mi umřelo hodně kamarádů a
chodím na pohřby a je to hrozné. Já jsem citově založený a moc těžko
to nesu.
-
Teda ty umíš nasadit veselé téma po ránu a ještě při
pondělku. Že jsi už taky pomaloučku začal přemýšlet o posledních věcech?
-
Musím se ti přiznat k jedné věci. Teď jsem natočil
nové CD a napsali o tom článek: Možná dneska na rozloučenou." A
byla to pravda, protože dva dny před tím než jsem šel na operaci krku,
která byla v pořadí čtvrtá, tak jsem tu desku natočil. Samozřejmě ti
jednu dám a budu rád, že si to poslechneš. Jsou to nové věci a možná
to bude dobré. Ale budeme se veselit, protože ty jsi taková veselá kopa.
-
Já jsem prosím tě rád, že jsi ještě naživu a že
spolu komunikujeme. Na čem teď děláš? Ty máš v zimě volno, když jsi
desku natočil, že?
-
Zřejmě volno nemám. Jsou Vánoce, určitě máš
spoustu kumštýřích kšeftů, protože budou Vánoce a bude spousta
koncertů. A musím se přiznat k jedné věci, včera jsme hráli v jednom
malém hotelu, kde jsme pokřtili novou desku. A když vyletěl ten špunt,
tak já jsem ho náhodou chytil do ruky a napadla mě spásná myšlenka, že
ten špunt vydražím. Dali jsme vyvolávací cenu 1,-- a další přínos
byl už 499,-- od našeho bubeníka a potom jsem dal další přínos já na
1 000,--. Skončilo to na 3 200,-- a nazval jsem tuto akci: Špunt pro špunty.
Protože vedle hotelu je kojenecký ústav a ti malý špunti potřebují
peníze, a tak dostanou 320 nových lahví na cucání.
-
To kdyby udělal každý s špuntem od šampaňského.
-
Není to moc peněz, ale je to dobrý.
-
Ještě se tě zeptám nemáš nějaký vtip na konec?
-
Koza jde do městečka nakupovat mrkvičku pro kůzlátka
a říká:" Děcka nikomu neotvírejte, protože tady brousí vlk, on
by vás mohl sežrat. A on je taková potvora, že umí imitovat můj hlas a
tak si dáme heslo, aby nás nemohl obalamutit. Dáme si šikovné heslo,
které on nemůže poznat, tak si dáme: Polib si vemínko." Maminka
odešla pro mrkvičku. Vlk samozřejmě sedí pod oknem a všechno slyší.
Zaklepe na dveře a povídá imitujícím hlasem: " Kůzlátka děťátka
moje už jsem tady vaše maminka. Donesla jsem vám mrkvičku z městečka,
otevřete mi dveře." A to kůzle říká:" Heslo!" A vlk říká:"
Polib si vemínko." A kůzle říká: " Ty si polib prdel hajzle,
protože my totiž máme kukátko."
A citát na konec:
Ženy to není koníček, ale kalamita.