Deníček
Deníček

V Deníčku se pohybujte pomocí šipek vlevo (dozadu) a vpravo (dopředu). Nejsou-li šipky, vraťte se zpět jako u normální webové stránky. Archív deníčku je vpravo dole, můžete si tam najít kterýkoliv den či měsíc v minulosti.
2.1.2004
Milý deníčku...
Doprovázel mě Milan Velan, expert na Thajsko, který má malou cestovku a zařídil mi ubytování v Patayi. Při tříhodinovém čekání ve Vídni jsem chtěl ještě něco napsat, ale nakonec jsme to prokecali – Milan je bývalý manažer zábavné scény a tak bylo o čem mluvit.
V Bangkoku je 33˚, cestou jsem si udělal první cvičnou fotku, ovšem ta druhá už stála za to. Hotel je nádherný a noční pohled z terasy mého pokoje nemá chybu. Už se těším na ráno, až si ten výhled vychutnám. Hned po příjezdu jsem vyrazil do noční Pataye, rovnou na mou oblíbenou pěší zónu. Hodně se tady od mého posledního pobytu změnilo, některá místa jsem ani nepoznával. Nakoukl jsem do několika nočních podniků, všechno je tady o sexu, viděl jsem pár show, že se mi protáčely panenky. Nic Ti, milý deníčku, neukážu, protože všude je zák ...
Číst dále...
1.1.2004
Milý deníčku...
Všechno jsem si nechal na poslední chvíli, takže jsem dělal aspoň pět věcí současně – vyřídil nutnou korespondenci, napsal několik slíbených textů, vyřídil všechny akutní maily z minulého roku, uklízel pracovnu a balil. A pak už jsem se jenom rozloučil s těmi členy rodiny, kteří byli zrovna doma a zamířil na letiště. Až do poloviny měsíce budu v Thajsku. Přijede tam za mnou časem i Božský Ringo! Hned zítra se Ti, můj milý deníčku, odtamtud ozvu.
31.12.2003
Milý deníčku...
Ráno jsem si naposled v tomto roce šoupnul Dobrý kafe, zpátky k baráku jsem už pro sníh nevyjel. (Pro dobrotu na žebrotu! Toyotu jsme půjčil dětem na hory a zůstal mi Avantime s letníma gumama, kterým normálně v zimě nejezdím.)
Ovšem pak vypuknul můj obvyklý Silvestr! Ani na krok z domu, žádné zbytečné pohyby, vysedávání u televize, přepínání z kanálu na kanál a nahrávání toho, na co zrovna nekoukám, upíjení vaječného koňaku. Moc nás už doma nezbylo, starší děti na horách, Lukáš u kamaráda, doma se mnou jen Mirka a Soňa – obě poměrně málo nadšené z telev ...
Číst dále...
30.12.2003
Milý deníčku...
Měl jsem si rezervovat celý den na velkou poradu se Sazkou kvůli slavnostnímu otevření haly, ale nevěřil jsem tomu, že to může tak dlouho trvat. A trvalo! Sešlo se nás s panem generálním ředitelem Hušákem kolem stolu hodně a bylo to velmi inspirující. Myslím, že to bude velké show, jsem potěšen, že odpovědnost za celou podívanou padá na moji firmu, budeme se snažit. Hala se otvírá v březnu, show se bude konat dvakrát, bude to drahé, ale určitě efektní.
Ještě jsem byl v podvečer hostem Press klubu na Frekvenci 1, pan redaktor Šimůnek měl nezvyklé dotazy, za což byl odměněn nevšedními odpověďmi.
A zítra je Silvestr a můžu začít zase pomalu balit…
29.12.2003
Milý deníčku...
Ještě jsme po ránu koupili pár dárků, prošli se tím báječně jarním vánočním Lisabonem, sedli nazdařbůh do nějaké šíleně strmé lanovky a když přišel náš čas, rozloučili jsme se s naším hotelem RENO a přes Paříž to vzali zase domů. V Paříži jsme měli na přestup slabou půlhodinku a cesta mezi dvěma terminály byla tou nejdelší procházkou celého výletu!