|
1.5.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Soňa odjela do Anglie! S několika dalšími spolužáky jede na jazykový kurz a bude jedna z prvních Češek, které si vyzkoušejí, jaké to je projíždět evropské hranice bez zastavení.
Taky jsem absolvoval pravidelnou návštěvu mých "guru" přes masožravky. Rostlinky se mají čile k světu, dostal jsem pochvalu a do vitrínky fůru novinek. A jen, co odešli fandové masožravek, dorazili Australani ve velmi reprezentativní sestavě. Jistě si, milý deníčku, vzpomínáš na manžele Jiránkovy a na manžele Venzarovy (skupina Bunkry!). Přijeli dnes k nám, měl jsem z nich děsnou radost, hned jsme se dali do grilování - zvolili jsem pravé české buřty a dobře jsme udělali. Petr nám dokonce udělil lekci, jak správně buřty po trampsku opékati, ale nakonec se mu stejně začaly rozpadat. Byly ovšem skvělé, dlouho mi ...
|
 |
|
|
Číst dále...
|
|
|
30.4.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Opravdu hodně divoký den, na takový se nezapomíná! Především se mi v noci nepodařilo usnout, dojmy z posledních Dobrot byly silnější než únava.
Nejdřív jsme v naší firmě uvítali kamaráda Jerryho, který je podnikavý a kromě toho, že mi posílá skvělý americký fóry, má taky docela americký nápady. A tak jsme tak trochu uvažovali, jak příští rok ještě víc potěšit zahraniční návštěvníky Prahy. Takových vyhlídkových autobusů bychom mohli mít i pět…
Ve Stodůlkách zkoušeli Fešáci, protože velký koncert v Lucerně se blíží. Možná sis, deníčku, nevšiml, že s námi si přišel zazpívat Franta Nedvěd a dokonce i Pepa Vojtek se v Lucerně v jedné písničce obje ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
29.4.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
|
A je to za náma! Dobroty odešly do historie. Ráno se dotáčela závěrečná písnička, generálka proběhla bez problémů, odpolední představení tradičně trochu slabší, ale večer se to vydařilo, Rychlý si střihnul amerického kosmonauta a hlavně Fantomase v Arabele. Závěrečná pistolnická scéna byla docela dojemná, po finálové písničce se leckde po šatnách poplakávalo, po scéně, kterou začali technici rozebírat, se pohybovali jedinci, kteří se snažili uzmout něco na památku. Někdo si odnesl nápis DOBROTY, docela jsem mu to záviděl, ale já jsem získal ty sluneční hodiny z dekorace a měl jsem z nich radost, budu mít hezkou památku.
|
|
|
|
|
|
|
|
28.4.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
V noci jsem tradičně dopisoval Dobroty, dnes se celý den zkoušelo, všechny ovládl mírný sentiment, protože jsou to Dobroty poslední. Začali jsme úpravou scénky pro Petra Rychlého, dorazil Pepa Náhlovský ve skvělé formě a kupodivu zcela zdráv, zkoušel jsem si dialog s Naďou Urbánkovou, pak přišla na řadu scénka Butch Casidy a Sundance Kid, hodně se debatovalo s Adamcem, pořád jsme něco předělávali a dopisovali, moc nám záleželo na tom, aby ten poslední díl byl bezvadnej.
Jsem zvyklý po zkoušce mazat domů a učit se texty, tentokrát jsem ovšem ještě vyrazil na oslavy narozenin Radana Dolejše, který vyhlásil svůj významný den současně za dotočnou Dobrot, takže se nás tam sešlo hodně. To, co drží Radan v ruce, je můj dárek, dal ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
27.4.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
|
Scénka pro Pepu Náhlovského, ve keré hrajeme Sundance Kida a Butch Casidyho je sice dopsaná, ale Pepa má tolik připomínek, že jsme raděj vydal na otočku do Ústí za ním, vytáhl jsem ho doslova ze zubařského křesla, kde ho měl zrovna Pišta v péči a šli jsme si sednout na kafe. Za hodinu jsme to měli k oboustranné spokojenosti a já mazal zase zpátky do Prahy, protože stále nebylo dobojováno.
Máme pěknej skluz, scénku Arabela už jsme měli skoro hotovou, ale nakonec jsme ji zrušili a začali jsme znova. Ještě, že herci jsou tak disciplínovaní a nevolají nám – trpělivě čekají, až nás políbí múza. Protože jsme oba neustále on-line, zde kousek našeho vzájemného internetového dialogu.
NÉÉÉÉÉÉ!!!!!!
KUDY, KUDY DÁL? Radan čeká na kompletaci…
Chytrej konec by to chtělo. ..... Máš pravdu ve větě: Tak tohle asi nepřežiju....
Ale co s tím?
Zapni svou genialitu, taky zapínám....
Arabelaland rozšíříme postupně na celou Evropu...??????
...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|