|
1.12.2005 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Navštívil jsem Ringa, bylo třeba probrat naše další cesty do světa - jak to tak vypadá, Macao se ještě trochu odloží, Ringo by jel konečně rád zase na druhou stranu - takže první na řadě bude asi Argentina. Začnu na tom makat.
Nadace Jedličkova ústavu měla večírek a protože to tam šéfuje doktorka Malá, přijal jsem pozvání. Bylo to hodně zvláštní - hrál tam orchestr, složený z pacientů ústavu. A hráli i zpívali skvěle - to muselo dát práci tohle nacvičit! Odměňovali se tam taky sponzoři a mecenáši, mezi těmi, co dostali poděkování, byl i můj osobní kostýmní návrhář a realizátor všech mých televizních obleků pan Mudra.
A večer jsme si s Mirkou zašli na muzikál Jekyll a Hyde a bylo to mnohem lepší, než jsem čekal. Parádní muzika a výtečnej Hůlka! Spokojenost.
|
 |
|
|
|
|
|
30.11.2005 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
To byl fičák! Celý den ve znamení neskutečné hádanky, kterou jsem pustil do světa a pak se to řešilo na všech úrovních… mailem, telefonicky, messengerem… všichni z toho úplně zhovadili. Šlo o toto:
Tři muži přišli do motelu. Recepční uvedl, že pokoj stojí 30 Kč, a tak každý z mužů zaplatil 10 Kč. Všichni odešli na pokoj. Po chvíli recepční zjistil, že cena je nižší a činí 25 Kč. Vzal tedy 5 Kč a poslal poslíčka, aby je vrátil. Ten však nevěděl, jak rozdělit 5 Kč na tři stejné díly, proto každému z mužů vrátil jen 1 Kč a 2 Kč si ponechal...To znamená, že každý z mužů nakonec zaplatil 9 Kč ... Je to tak?? To je dohromady 27 Kč... Je to tak?? Poslíček má v kapse 2 Kč... Je to tak?? To je dohromady 29 Kč... Je to tak?
Tak kde je sakra ta koruna?
Někteří to vzdali, jiní si mysleli, že to vyřešili a pak se hádali, jako třeba Kotmel (zde přepis naší messengerové debaty):
Novotný:
A stejně nemáš pravdu, ty Einsteine. Nezaplatili 28 korun. Zaplatili prostě 27 korun... a poser se. Přece, když nechám ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
29.11.2005 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
TPR (Technická Podpora Robert) otvíral slavnostně v Sokolově svůj penzion a restauraci, což byla příležitost, aby si tam jeho nejvděčnější klienti z řad šoubyznysu dali sraz a pobavili přítomné.
Podnik se jmenuje podle čísla popisného U tří jedniček a na scéně se tedy objevily (Robikův nápad) „tři jedničky české zábavné scény“ - Rosák, Šíp a já. Zpívala krásná Alice Konečná. Zase jsem si po čase zavzpomínal s Karlem veřejně na Thajsko a byla to zase velká sranda. V závěru se usadil za počítačem na scéně sám pan majitel a Honza Rosák rozjel speciální „televizní soutěž“. Opravdu se při ní promítalo, Robert vyrobil vymakanej počítačovej program, vypadalo to líp, než Riskuj!
Tak teď ještě je třeba doufat, že TPR bude ze ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
28.11.2005 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
K Pištovi do Ústí jsem si původně vyjel jen na dokončení korunky a oběd u Vietnamců. Před obědem jsem se ještě svěřil, že mě pobolívá něco vlevo dole, rozhodli jsme se, že to necháme na příště, pak tam ale Pišta něco na poslední zahlídnul, co se mu nelíbilo, odvrtal kousek, pak mi vytáhl z pusy něco malýho děsnýho, co bylo zabodnutý pod zubem v dásni, pak to začal čistit, našel tam nějakou nepravost, dal mi dvě injekce a v podstatě začal docela velkou akci, která chvilkama i docela bolela. Když skončil, na oběd nebylo ani pomyšlení, do strnulé pusy jsem málem nedostal ani vodu, natož aby se tam udržel ten vietnamský dlabanec. Ale měl radost, že to našel a vyřešil, tak jsem se radoval s ním, zdrbli jsme kdeco od politiky až po šoubyznys, poseděl jsem si tam skoro čtyři hodiny…
A taky jsme dnes s Mirkou na úřadě smluvně stvrdili výměnu bytu po mých rodičích v Brandýse nad Labem za pražský. A tak skočila taky jedna moje životní etapa…
|
|
|
|
|
|
|
|
27.11.2005 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Tak jsem se zase sešli v Litoměřicích, natáčení Silvestra pokračovalo. Samozřejmě potěšilo setkání se starými pardály, v zákulisí bylo tradičně veselo, nejvíc to dnes slušelo Mojdovi Maděričovi.
Byli tam tentokrát diváci, všechny fóry měly úspěch, ani Ringo nic nezkazil, snad to bude veselé…
|
|
|
|
|
|
|