|
20.2.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
|
Zatímco jsem byl na Havaji, NOVA nabídla Lence moderování velkého zábavného pořadu k MDŽ. Vůbec nechápu, jak na tohle přišli, moje dcera nikdy nic nemoderovala, je to odvaha i od ní, ale když už je to tady, musím pomáhat. Už čtyři dny s Kotmelem přepisujeme původní scénář (ten jsme nepsali a není moc veselý), aby to byla větší legrace, Ivan Lenku doprovodil minulý týden až do Bratislavy, aby si to mohla vyzkoušet se svou partnerkou pro tento večer – Zdenou Studénkovou. A novináři už přišli na to, že by někde mohl být hezký titul – ze mě udělali krále zábavy (a já z vrození skromnosti neprotestoval) a posléze tento král předá žezlo…T ak se to dnes dvě hodiny fotilo, přitom jsme vyzkoušeli i další převleky, Lenka si zkusila své nové žezlo i
|
 |
|
|
Číst dále...
|
|
|
19.2.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
|
Po ránu se zase hodně vysedávalo v hotelu Expo a řešila se Sazka a její hala, ještě pořád mi to neleze na mozek, pořád si myslím, že to bude skvělý.
Přirozený vrchol všech dnešních zážitků byla moje benefice pro policajty a jejich rodiny. Bylo to přímo v budově Policie, se mnou vystupovala policejní hudební skupina Alibi. Celé to bylo veselé a trochu bizarní, ale udělal jsem to bez nároku na honorář, protože výtěžek šel na dobrou věc – pomoc jednomu policajtovi, který utrpěl těžký úraz ve službě. A snad na mě teď budou policajti hodnější.
|
|
|
|
|
|
|
|
18.2.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
|
Den trhání mého zubu moudrosti. Začali jsme s Pištou a věrným Gambáčem samozřejmě ve vietnamském blafáku. Pišta operaci začal tak, že mi dal koňskou injekci na opačnou stranu huby a aby omyl zamaskoval, hned tvrdil, že musí ven oba zuby moudrosti. To jsem rezolutně zamítnul, nechal si dát ještě jednu dávku do druhé čelisti, Pišta vzal "kleště na osmičky", povolal Gambáče, aby resekci zvěčnil na digitálu a dal se do práce – jeho krásná asistentka Nataša mi držela hlavu, abch necuknul. Musím říct, že mě to nebolelo (bodejť by mě to bolelo, když jsem měl umrtvený skoro celý obličej!), nejvíc se klepal Gambáč, který nesnáší krev. Jemu se taky nejvíc ulevila, když b ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
17.2.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Měl jsem různá jednání o všem možném, ale nejvíc se mi dnes líbil nápad pana Rybyšara z Pardubic (můj věrný ctitel a divák, autor jedné zásady… pamatuješ, můj deníčku?), který mi osobně přednesl a hned jsem věděl, že do toho půjdu. Nemůžu ti to, můj milý deníčku, prozradit, kdoví, kdo tyhle řádky čte, mohl by to někdo panu Rybyšarovi ukrást, ale budeš-li číst v nejbližších týdnech pozorně i ostatní rubriky těchto stránek, přijdeš na to sám.
Byl jsem v porotě DO-RE-MI, byli jsme báječná parta, musím se přiznat, že jsem měl pár úžasných zážitků – chvilkama jsem nevěřil ani svým očím ani svým uším – však se, deníčku, koukni, až to budou vysílat….
|
|
|
|
|
|
|
|
16.2.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
|
Dnes jsem si hezky zaběhal po obchodech a institucích – nemám to rád, ale čas od času je třeba dokoupit nějaké kancelářské potřeby, jogurty a ponožky, nechat opravit předměty, které přestávají fungovat a vyřídit věci, které za mě nikdo neudělá. Docela jsem si oddychnul při brynzových haluškách U Čiriny, kde jsme si s Petrem Salavou a s Karlem Šípem povídali o tom, jak v televizi v listopadu předvést co nejlépe Amforu, když bude mít ty třicáté narozeniny. A asi jsme na to přišli, uvidíme, co na to NOVA….
|
|
|
|
|
|
|