Deníček
Archiv
Fotky
Ivokenko
Ringova galerie
Snídaně
Vtipy
Kontakt
Mňamky
Pohoda
Pokec
Přesmyčky
Obchod
Weby
Otázky
Astrolog
Tvorba
Cesty
Škola
Archív
<
říjen 2002
>
po
út
st
čt
pá
so
ne
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Měsíce
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005
červenec 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004
listopad 2004
říjen 2004
září 2004
srpen 2004
červenec 2004
červen 2004
květen 2004
duben 2004
březen 2004
únor 2004
leden 2004
prosinec 2003
listopad 2003
říjen 2003
září 2003
srpen 2003
červenec 2003
červen 2003
květen 2003
duben 2003
březen 2003
únor 2003
leden 2003
prosinec 2002
listopad 2002
říjen 2002
září 2002
srpen 2002
červenec 2002
červen 2002
květen 2002
duben 2002
březen 2002
únor 2002
leden 2002
prosinec 2001
listopad 2001
říjen 2001
Všechny deníky
Milý deníčku...
Výrazy
Fráze
Deníček
Deníček
V Deníčku se pohybujte pomocí šipek vlevo (dozadu) a vpravo (dopředu). Nejsou-li šipky, vraťte se zpět jako u normální webové stránky. Archív deníčku je vpravo dole, můžete si tam najít kterýkoliv den či měsíc v minulosti.
Předchozí
Následující
1.11.2002
Milý deníčku...
Vietnamští partyzáni si kopali v džungli
tunely
, v nich se dokázali pohybovat, spát, vařit si, i z nich útočit. Vlézt si do
takového zařízení
bylo jistě náročné, třeba já bych byl jako partyzán v džungli k nepoužití, protože jsem se v tunelu nedokázal pohybovat, byl na mne
příliš úzký
a v zatáčkách jsem drhnul o zdi. Byli jsme se na ty slavné tunely podívat, viděli jsme i docela zrádné
pastičky na Američany
, kam stačilo spadnout a hned se zlý kapitalista nabodl, případně proletěl jakýmsi
příšerným zařízením
do jámy, kde už o sobě ovšem nevěděl. Pokud bys, milý deníčku, nechápal, jak to fungovalo, je to tady ještě
Číst dále...
31.10.2002
Milý deníčku...
Tady je Vietnam! První, co vás napadne, když projíždíte poprvé Saigonem a koukáte z
oken taxíku
, je přítomnost jakési obří lidové motocyklové rallye, která právě probíhá. Až později přijde turista na to, že je tady prostě všude abnormální
množství motorek
. Každý z uživatelů je původním povoláním kamikadze, stejně tak každý chodec, protože tady se nedá prorazit jinak, než sebevražedným vrhnutím se vpřed.
Nikdo tu nikoho nepustí,
ale taky nepřejede.
Zdejší taxikáři
nám nabídli projížďku městem, a hned nám ukázali, kde si můžeme dát
k večeři psa
. Hodně jsem už o téhle vietnamské
specialitě
slyš ...
Číst dále...
30.10.2002
Milý deníčku...
Náš třetí den v Angkoru jsme začali projížďkou po zdejším
obrovském jezeře
. Už samotný
domovský přístav
naší lodičky sliboval nevšední zážitky. To, co kotvilo vedle nás, vypadalo jako další lodičky, ale omyl – byly to obytné prostory a v nich opravdu
žijí lidi!
Pohodlně jsme se
usadili
a následující zážitky překonaly všechna očekávání! Na jezeře jsou taky všude
chaloupky
na kůlech, některé kvalitnější, jiné
děsně zubožené
, hrozící spadnutím do vody. Konečně jsem pochopil, čemu se v Kambodži říká
“plovoucí vesnice“
! Ale vesnice se vším ...
Číst dále...
29.10.2002
Milý deníčku...
A dneska pokračujeme v prohlídce lokality
Angkor
, viděli jsme sice zase mnoho
podivných staveb
i filigránských
detailů,
ale nejlepší to bylo v
Ta Prohmu
– tady se džungle na stavbách podepsala
neuvěřitelným způsobem
. V průběhu času si tady
stromy, staré mnoho set let
začaly žít
vlastním životem
a prorůstaly staré a
opuštěné chrámy
. Chvílemi mi vůbec nešlo na rozum,
jak to ta příroda udělala
. Ze sou ...
Číst dále...
28.10.2002
Milý deníčku...
Ráno hned do
Angkoru
, což je obrovská množina
podivuhodných staveb
v džungli - jsou staré málem tisíc let a šla přes ně historie – bořila je, pohřbívala, ztrácela, nacházela… - až nakonec se celý ten obrovitý komplex několika desítek
chrámů
a jejich
zbytků
stal světově chráněnou památkou. Dali jsme si na celý Angkor tři dny a asi jsme udělali dobře. Ve vražedným vedru se mi pochopitelně nechtělo šplhat do každých
schodů
, ale Petr to zvládnul za mě, protože je
mladý a neklidný.
Nezbytný přísun tekutin jsme celý den průběžně doplňovali
...
Číst dále...