Deníček
Deníček

V Deníčku se pohybujte pomocí šipek vlevo (dozadu) a vpravo (dopředu). Nejsou-li šipky, vraťte se zpět jako u normální webové stránky. Archív deníčku je vpravo dole, můžete si tam najít kterýkoliv den či měsíc v minulosti.
1.12.2002
Milý deníčku...
Masožravky jsou tady! Jsou to krásný kytky – mají barevné pastičky na hmyz, občas si prý i něco chytnou, ale jinak jim ke štěstí stačí voda. A taky mi ve vitríně vysadili orchideje, až to všechno pokvete, budu se mít od svého pracovního stolu na co koukat.
Jinak ovšem celý den byl ve znamení Benefice Honzy Nedvěda v divadle ABC – točila to Prima, od rána se zkoušelo, večer se to hrálo před lidma. Byli tam Spirituálové, překvapivě i rocker Pavel Sedláček a dokonce k úžasu všech i Franta Nedvěd! Zůstal ovšem svůj – nechtělo se mu zpívat s bráchou závěrečný Valčíček…
30.11.2002
Milý deníčku...
Tonda Kny, šéf Fešáků, se pěkně rozsekal v autě. Myslím, že je rád, že to přežil, byl to přímý úder z boku, podruhé se narodil, v nemocnici si poleží aspoň šest týdnů – to jsem zvědav, jak zmákneme ta zbývající fešácká show.
Do Holice ve východních Čechách jsem se nechal převézt už na poledne a až do začátku večerního vystoupení jsem zápasil s korespondencí. Lenka vstoupila do firmy velmi razantně a začala tím, že mi denně připravuje dopisy, na které mám odpovídat. Ke každému přiloží fotku a očekává aspoň podpis a krátký pozdrav. Jestli jí nebudu stačit, tak mě to doma zavalí. Proto si na každý zájezd beru svou denní dávku.
29.11.2002
Milý deníčku...
Den začal velmi drsně. Můj kamarád Přibyl z naší posádky na DAKAR najednou došel k názoru, že ta sedačka, co mi přidělili vedle řidiče v našem upraveném Nissanu, mi bude úzká a že budu cestou v poušti trpět. Trval na tom, že mě chce odvézt někam daleko, tak jsem ho pozval na dnešek do Přerova. A měl pravdu. Když jsem po 250-ti kilometrech vypadl z auta před přerovským hotelem Jana, tak jsem prakticky necítil zadek a to, co jsem občas přece jenom cítil, byla bolest. A to byla jenom třetina naší předpokládané denní normy! Takže budu mít širší sedačku – zlatej Přibyl!
Na předávání Zlatého kanára nejlepším tenistům roku se v hale sešlo děsně moc lidí, na jevišti se mnou vlídně pohovořili Klaus i Buzková, ty jsem ovšem zapomněl vyfotit. Zato v zákulisí jsem měl radost z toho, že jsem zase po čase viděl Náhlovského, Mladého,Húlku, Hrona i Pavla Nováka. Začali jsme s Lojzík ...
Číst dále...
28.11.2002
Milý deníčku...
A taky bychom chtěli napsat s Ivanem Kotmelem kreslený seriál o naprosto pošahané rodině, která bloudí vesmírem v kosmické lodi. Jmenuje se to pracovně MADE IN SPACE a animovat by to měl pan Jirák, kterému říkáme pan Lopolo a se kterým jsme si dnes dlouho o té ptákovině povídali.
Sláva! Přivezli mi dlouho očekávanou vitrínu na masožravé rostliny! To znamená, že brzo už v mé pracovně bude zpátky moje masožravá Adéla z Amsterodamu a mnoho jejích nových kolegyň. Až je přivezou, slibuju Ti, můj milý deníčku, že Ti je vyfotím.
27.11.2002
Milý deníčku...
Veselý den - konečně jaký jiný můžu očekávat? Nejdřív jsem byl natáčen na reklamní video Frekvence 1, stále mě otáčeli na rotační stoličce a dělal jsem různá veselá gesta a obličeje – to jsem zvědav na konečný tvar.
A spojil jsem svou osobu s jedním lékem na hojení jizev. Vybrali si dobře, moje jizva určitě patří k nejpopulárnějším v zemi. Na tiskové konferenci jsem nejdříve novinářům převyprávěl pravdivou story o mém úraze a pak jsem nechal ve světové premiéře promítnout originální záběry mého skoku. A vyhlásil jsem soutěž o nejzajímavější historku s jizvou – je možné ji najít i na těchto stránkách.