Deníček
Archiv
Fotky
Ivokenko
Ringova galerie
Snídaně
Vtipy
Kontakt
Mňamky
Pohoda
Pokec
Přesmyčky
Obchod
Weby
Otázky
Astrolog
Tvorba
Cesty
Škola
Archív
<
prosinec 2003
>
po
út
st
čt
pá
so
ne
24
25
26
27
28
29
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
3
4
Měsíce
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005
červenec 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004
listopad 2004
říjen 2004
září 2004
srpen 2004
červenec 2004
červen 2004
květen 2004
duben 2004
březen 2004
únor 2004
leden 2004
prosinec 2003
listopad 2003
říjen 2003
září 2003
srpen 2003
červenec 2003
červen 2003
květen 2003
duben 2003
březen 2003
únor 2003
leden 2003
prosinec 2002
listopad 2002
říjen 2002
září 2002
srpen 2002
červenec 2002
červen 2002
květen 2002
duben 2002
březen 2002
únor 2002
leden 2002
prosinec 2001
listopad 2001
říjen 2001
Všechny deníky
Milý deníčku...
Výrazy
Fráze
Deníček
Deníček
V Deníčku se pohybujte pomocí šipek vlevo (dozadu) a vpravo (dopředu). Nejsou-li šipky, vraťte se zpět jako u normální webové stránky. Archív deníčku je vpravo dole, můžete si tam najít kterýkoliv den či měsíc v minulosti.
Předchozí
Následující
1.1.2004
Milý deníčku...
Všechno jsem si nechal na poslední chvíli, takže jsem dělal aspoň pět věcí současně – vyřídil nutnou korespondenci, napsal několik slíbených textů, vyřídil všechny akutní maily z minulého roku, uklízel pracovnu a balil. A pak už jsem se jenom rozloučil s těmi členy rodiny, kteří byli zrovna doma a zamířil na letiště. Až do poloviny měsíce budu v Thajsku. Přijede tam za mnou časem i Božský Ringo! Hned zítra se Ti, můj milý deníčku, odtamtud ozvu.
31.12.2003
Milý deníčku...
Ráno jsem si naposled v tomto roce šoupnul Dobrý kafe, zpátky k baráku jsem už pro sníh nevyjel. (Pro dobrotu na žebrotu! Toyotu jsme půjčil dětem na hory a zůstal mi Avantime s letníma gumama, kterým normálně v zimě nejezdím.)
Ovšem pak vypuknul můj obvyklý Silvestr! Ani na krok z domu, žádné zbytečné pohyby, vysedávání u televize, přepínání z kanálu na kanál a nahrávání toho, na co zrovna nekoukám, upíjení vaječného koňaku. Moc nás už doma nezbylo, starší děti na horách, Lukáš u kamaráda, doma se mnou jen Mirka a Soňa – obě poměrně málo nadšené z telev ...
Číst dále...
30.12.2003
Milý deníčku...
Měl jsem si rezervovat celý den na velkou poradu se Sazkou kvůli slavnostnímu otevření haly, ale nevěřil jsem tomu, že to může tak dlouho trvat. A trvalo! Sešlo se nás s panem generálním ředitelem Hušákem kolem stolu
hodně
a bylo to velmi inspirující. Myslím, že to bude velké show, jsem potěšen, že odpovědnost za celou podívanou padá na moji firmu, budeme se snažit. Hala se otvírá v březnu, show se bude konat dvakrát, bude to drahé, ale určitě efektní.
Ještě jsem byl v podvečer hostem Press klubu na Frekvenci 1, pan redaktor Šimůnek měl nezvyklé dotazy, za což byl odměněn nevšedními odpověďmi.
A zítra je Silvestr a můžu začít zase pomalu balit…
29.12.2003
Milý deníčku...
Ještě jsme po ránu koupili pár dárků, prošli se tím báječně jarním
vánočním Lisabonem,
sedli nazdařbůh do nějaké šíleně strmé
lanovky
a když přišel náš čas, rozloučili jsme se s naším hotelem
RENO
a přes Paříž to vzali zase domů. V Paříži jsme měli na přestup slabou půlhodinku a cesta mezi dvěma terminály byla tou nejdelší procházkou celého výletu!
28.12.2003
Milý deníčku...
Tak jsem dneska taky prošli mimo jiné nějaká obchodní centra. Já se pochopitelně tradičně přidržoval studií v oblasti gastronomické – musím uznat, že to,m co tady mají v supermarketech v oddělění ryb a
mořských potvor,
to se musí prostě jenom závidět. Všechno je to nádherně čerstvé, já tu bydlet, tak
některý zboží
bych nakupoval denně.
Měl jsem se dnes těch potravin držet, návštěvy ostatních obchodů mi přinášejí smůlu. Dnes jsem zase po čase konečně udělal škodu se svou
věrnou brašnou
- srazil jsem dvě porcelánové vázy, či co to bylo, styděl jsem se za to, Mirka se styděla za mně. Chtěl jsem škodu uhradit, ale nechtěli peníze, řekli mi doslova, že je to „v pořádku“. Zlatí lidé!
Chtěli jsme ještě vidět moře, ale nakonec jsme se spokojili
Číst dále...