Deníček
Archiv
Fotky
Ivokenko
Ringova galerie
Snídaně
Vtipy
Kontakt
Mňamky
Pohoda
Pokec
Přesmyčky
Obchod
Weby
Otázky
Astrolog
Tvorba
Cesty
Škola
Archív
<
říjen 2004
>
po
út
st
čt
pá
so
ne
27
28
29
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
Měsíce
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005
červenec 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004
listopad 2004
říjen 2004
září 2004
srpen 2004
červenec 2004
červen 2004
květen 2004
duben 2004
březen 2004
únor 2004
leden 2004
prosinec 2003
listopad 2003
říjen 2003
září 2003
srpen 2003
červenec 2003
červen 2003
květen 2003
duben 2003
březen 2003
únor 2003
leden 2003
prosinec 2002
listopad 2002
říjen 2002
září 2002
srpen 2002
červenec 2002
červen 2002
květen 2002
duben 2002
březen 2002
únor 2002
leden 2002
prosinec 2001
listopad 2001
říjen 2001
Všechny deníky
Milý deníčku...
Výrazy
Fráze
Deníček
Deníček
V Deníčku se pohybujte pomocí šipek vlevo (dozadu) a vpravo (dopředu). Nejsou-li šipky, vraťte se zpět jako u normální webové stránky. Archív deníčku je vpravo dole, můžete si tam najít kterýkoliv den či měsíc v minulosti.
Předchozí
Následující
1.11.2004
Milý deníčku...
Sláva! Dorazily naše kufry! A hned po ránu jsme vyrazili napříč
podivností.
do nádherné oblasti, zvané
Buren.
Nedjřív jsme dlouho hledali proslavenou jeskyni
Aillwee,
ale nakonec jsme došli k poznání, že to není žádný
zázrak
a že každá jeskyně u nás je krásnější a zajímavější. Jinak ovšem podivností jsme cestou viděli hodně - různé malé
kamenné pomníčky
- ideální příležitost zopakovat si, jaký je rozdíl mezi menhiry a dolmeny, tady se to ovšem člověku docela
plete.
A tenhle
moderní domeček
se nám líbil, i jsme kvůli ně ...
Číst dále...
31.10.2004
Milý deníčku...
Auto
jsme si půjčili až večer, přes den jsme byli odkázáni na autobusové spojení. Recepční v hotelu nám dala nezbytné informace a deset minut po našem odchodu přišla na to, že se trochu spletla, nechala hotel bez dozoru a vyběhla nás hledat. Když nás doběhla, opravila jednu svou informaci o čísle autobusu a zase mazala zpátky. Typické! Lidi jsou tady opravdu úžasní, na každém kroku vidím, že Irové mi přirostli k srdci.
A dnešek jsme věnovali
Dublinu.
Po malé procházce po místních
podivnostech
jsme objevili
atrakci,
na kterou budu dlouho vzpomínat. Jestli jsi, můj milý deníčku, dosud nepochopil, k čemu tohle vyhlídkové
vozidlo
slouží, tak dávej pozor: Nej ...
Číst dále...
30.10.2004
Milý deníčku...
Dublin je bezesporu
roztomilé město,
jsou tu půvabné domky, hezká
nábřeží,
ale brzo jsme pochopili, že z Irska je třeba vidět víc, pro dnešek jsme zvolili speciální putování
zeleným vláčkem.
Viděli jsme hezký kus Dublinu, krásný hory
Wicklow Mountains,
nádherný pobřeží,
"zahradu Irska",
ve vesničce Avoca jsme byli na klasické
exkurzi
v dílničce, kde se tkají nádherné látky klasickou
starou metodou.
V oblasti
Glendalough,
které se říká Údolí dv ...
Číst dále...
29.10.2004
Milý deníčku...
To se povedlo! To jsem si teda zlepšil náladu! Nádherně ztracenej den!
Víkendový pobyt v Irsku mně a Mirce začal pochopitelně na letišti v Ruzyni a málem tam taky skončil. Byli jsme tam ukázněně už po desáté hodině a hned jsme se dozvěděli, že naše letadlo, co má letět v poledne, bylo přebukováno(??!!), že tam není už pro nás místo (cože???) a že můžeme letět jiným spojem kolem páté hodiny odpolední!!! Opravdu jsem nevycházel z úžasu, oznámil jsem pracovnicím za přepážkou, že v poledne letět musíme, protože v Dublinu máme v podvečer velmi důležité jednání. Neudělalo to na ně příliš velký dojem, takže jsem to po deseti minutách v ...
Číst dále...
28.10.2004
Milý deníčku...
Taky
Oliver Andrasi
mě zve do svého slovenského programu, ale až později, dnes jsme se v Bratislavě jenom domlouvali, v čem bude ta legrace.
Ovšem do Bratislavy jsem kvůli televiznímu natáčení jel, dokonce
s celou rodinou!
Pozvala si nás do svého pořadu krásná
Andrea Vadkerti.
Natáčení bylo docela náročné, hosty pořadu byli totiž
"otcové roku"
- chlapi, kteří se starají o nemocné či postižené děti. Já tam byl jistě pro osvěžení, můj případ s Lukášem je na hon vzdálen životním osudům těch ostatních, z nichž jeden byl dokonce vdovec a sám nevyléčitelně nemocný. Čili do našeho nástupu na plac tam byla velmi ponurá atmosféra. Snad jsme to jako rodina trochu
prosl ...
Číst dále...