|
1.6.2005 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
V „havajské“ Zlaté mříži zpívá taky Petr Muk, uvádí to pozoruhodná dvojice Hrachovcová - Háma, některé scénky jsou docela zajímavé.
Moc se mi líbila spolupráce s Tondou Procházkou, už léta si ho považuju jako divadelního autora, ovšem je taky dobrý režisér a herec, a hlavně - nikdy jsme si nebyli představeni a dnes jsem si s ním zahrál a bavilo mě to hodně.
Samozřejmě se zkoušelo od rána, pak byla odpolední generálka a večer to šlo před lidma, myslím, že to bude veselé, velký Adámo to jistě správně sestříhá, vyhodí, co se nehodí a zbytku dá ten správný švih.
|
 |
|
|
|
|
|
31.5.2005 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Ráno jsem se fotil pro Frekvenci 1, ale šlo jenom o obyčejný civil, myslím, že už brzo se bude pro F1 fotit větší nářez, už se na to těším.
Ve Zlaté mříži, která bude na téma Havaj, hraju v několika scénkách a taky povídám o Havaji, dnes byly v Písku zkoušky. Měl jsem toho na práci dost, poprosil jsem věrného gagmana Kotmela, aby mi udělal pár snímků, ale Kotmel je vtipný a jeho snímky nemají příliš velkou dokumentární hodnotu - tady třeba fotil sám sebe. Nevadí, aspoň pro tebe, můj deníčku, uchoval podobu dramaturga Šůchy.
|
|
|
|
|
|
|
|
30.5.2005 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Ve Vídni jsem byl ráno, doma po deváté hodině, snažil jsem se hned zapojit do pracovního procesu, ale moc to nešlo, zase začal pracovat ten velký časový rozdíl, v poledne už jsem spal jak zabitej a dobře jsme udělal, na večerní program jsem byl fit.
Karel Šíp slavil šedesátiny a to se samozřejmě sešla super parta - a to jsem zažil jen část večírku. Jenom pozdravit každého mi zabralo skoro hodinu. Byla tam pochopitelně skoro celá Amfora i s Gottem, fůra dalších fotbalistů v čele s Kollerem a samozřejmě hodně dárků, z nichž některé mě hodně pobavili. Sám jsem se zařadil do fronty gratulantů s velkým budíkem - nechal jsem ho udělat v Thajsku. Karel rád spí ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
29.5.2005 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Až do oběda to byla pohodovka, potom až do večera docela drama.
I tady, na tomto odlehlém ostrově, jsem potkal Čechy - mladý pár, pracující pro časopis PLAYBOY. On fotograf, ona vizážistka - a tady se ocitli bez modelky, které se udělalo při fotografování špatně a zůstala v Patayi. I byl jsem požádán o malý záskok. Ukázalo se, že se nemusím svlékat, že stačí jen malý kame-up a můžeme začít. Docela to odsejpalo, jen jsem se přesouval a fotograf fotil. Nijak jsem se nezneklidňoval tím, že stovky kilometrů odsud na mě večer čeká letadlo. V klidu jsem se rozloučil, ještě jsem si zaplaval v ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
28.5.2005 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Tak bacha, to včera v noci, jak jsem si na to sedl, přece jenom nebyl normální šutr, ale jakási veselá socha pásovce!!! Panebože, to jsou fóry…
Myslím, že v tomhle bezvadným hotelu bydlíme jenom tak tři nebo čtyři, pozná se to podle uklízeček, které nemají co dělat, ale domů nemůžou. Ta moje třeba takhle čeká před bungalovem, až vstanu a půjdu na snídani. Pak se vymrští, vběhne dovnitř, rychle poklidí, vymění ručníky, zavře a zase si dřepne do lehátka. Prostě není tu zrovna turistická sezóna, i bar přímo na pláži už není v provozu.
Vedra sice nepolevila (pořád to ukazuje 37°C), ale čekat tady na chládek asi nemá cenu, vzhůru do pralesa. Cesta k vodopádům mi dala docela zabrat, z parkoviště to prý je deset minut. To tedy není, zabralo mi to skoro hodinu, za chvíli na mně nebyla nit suchá, ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|