|
1.11.2006 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
(115,5 kg. A zas to stojí a tak to už bude pořád. Prostě to půjde pomalu. Ale jistě! 18,2kg/240dní)
A zase začalo týdenní natáčení pořadu 5 PROTI 5, takže kromě soboty budu až do úterka od rána do večera ve studiu. Nestěžuju si, hodně mě to baví, prý jsme měli včera větší sledovanost, než Letiště!
Zajímavé hlody z dneška:
Jmenujte něco, co se jí po hrstech. Jeden maník bez rozmyšlení: Bramborový salát!
A když měla jedna slečna jmenovat typickou vánoční rybu a kapr se štikou už byli vybraní, rozhodla se pro „rybí prsty“!
|
 |
|
|
|
|
|
31.10.2006 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
(115,5 kg. No, dyk jsem říkal, že se to pohne… 18,2kg/239dní)
Věrný Gambáč každý rok jezdíval do Jižních Čech na výlov rybníka a vždycky sliboval, že mi dá vědět. Letos mě k rybníku za Jindřichovým Hradcem opravdu dovezl a byl to zážitek. Když jsme přijeli, právě rybáři zatahovali půlkruh, ve kterém to vřelo stovkama ryb. Nejdřív plnili obří kádě dravýma rybama - musím se přiznat, že jsem takhle krásný štiky ještě nikdy neviděl. A pak přišli na řadu ukázkoví kapři. Byla to pěkná show, na břehu čekali lidi, kteří si čerstvé ryby rovnou kupovali. Mezi nimi se pohyboval i
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
30.10.2006 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
(115,6 kg. Však ono se to pohne, už na tom dělám… 18,1kg/238dní)
Dnes jsem tedy doopravdy „přijel“, zapnul mobil a první, kdo mi volal, byl nadšený Ringo - oznamoval, že jsme porazili Florentinu 3:1. Úplně zkoprnělý jsem se ho zeptal, kdo jsme to „my“, kteří jsme porazili Florentinu, a on nadšeně řval: NO, PALERMO PŘECE!!!
Večer jsme (letos asi naposledy) grilovali, tak jsem ještě jednou použil ten nový trik s poléváním masa kořalkou - kotletám to velmi prospělo!
A Lenka upekla svou první vánočku v životě, pletla ji podle televizního vysílání a je na ni právem pyšná.
Uspořádal jsem si všechny dojmy, poznámky a nahrávky z celé cesty, abych měl připraveny podklady pro cestopis (i když Ringo říká, že Sicílie tam už nebude, protože se nevleze, už teď to má 100 stránek rukopisu a ještě jsme nedorazil ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
29.10.2006 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
(115,6 kg. Já vím, že to jde pomalu, nic mi nezkazí náladu… 18,1kg/237dní)
Já vím, můj milý deníčku, že je to trošku nuda, když nejsem ani na cestách, ani doma, ale neboj, já už zítra doopravdy „přijedu“ a začnu žít normálně. Tohle mezidobí mi docela bodlo, i dnes jsem hodně makal, hlavně na scénáři ke 100. výročí školy v Mikulandské. Chodil tam Pavel, chodí tam Soňa a oslavy na Žofíně padly scénaristicky na mě a obávám se, že i režie toho večera, což bude komplikované, protože odpoledne sice můžu, ale večer letím do Thajska. Ale to bude až za 14 dní, nějak se to vyřeší, dnes jsem sepisoval boďák a vymýšlel systém…
A taky jsem opustil barák, abych se Soňou navštívil TPR, protože dcerka si skvěle zavirovala svůj drahý notebook a navíc jsme si vyslechli a vyzkoušeli vzájemnou telefonní komunikaci na hodně velkou dálku mezi počítači, protože Soňa…
… ale, ještě to vydržím, neprozradím… ví to zatím docela málo lidí…
|
|
|
|
|
|
|
|
28.10.2006 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
(115,6 kg. Tak… a jedeme dál! 18,1kg/236dní)
Dnes stejně jako včera. „Nejsem doma“, takže mám klid na počítač a na všechny resty, dokonce jsem přidal i trochu netypický odpolední šlofíček a kafíčko se skoro celou rodinou na terase.
Všichni žijeme už několik dní příběhem Soni, která dostala tak neuvěřitelnou nabídku, že se nám všem zatočila hlava a o ničem jiném nemluvíme - ale zatím to sem nenapíšu, protože odsud, z tohoto deníčku čerpá leckdo a zatím snad bude lepší to všechno utajit, což se stejně nepodaří nadlouho. No, uvidíme…
|
|
|
|
|
|
|