Deníček
Deníček

V Deníčku se pohybujte pomocí šipek vlevo (dozadu) a vpravo (dopředu). Nejsou-li šipky, vraťte se zpět jako u normální webové stránky. Archív deníčku je vpravo dole, můžete si tam najít kterýkoliv den či měsíc v minulosti.
24.2.2002
Milý deníčku...
Zazvonili u nás mí oblíbení jehovisti! Zahnal jsem je od branky svým zamilovaným šíleným výkřikem: Já s vámi nic nechci mít, já jsem satanista, moje žena taky a všechny mé děti jsou satanisti!
Ti mazali! Funguje to stoprocentně.
Pane jo, kdyby to tak nebyli jehovisti, ale převlečení reportéři z Blesku – ti by měli informaci! To bych už nerozchodil!
A zavolal jsem Gottovi, aby si vybral, co by chtěl hrát v Dobrotách, které se budou točit v dubnu. Měl více možností, ale vybral si Robinsona Crusoe. Skvělé! Já budu hrát Pátka!
23.2.2002
Milý deníčku...
Nastal víkend totální debordelizace. Musím, musím se prohrabat těmi stohy dopisů a mailů a něco s tím udělat!
Nezvítězil jsem, ale remíza to byla. Vyřídil jsem toho hodně a zítra je taky den.
22.2.2002
Milý deníčku...
Chudáci mí věrní táborští příznivci! Vyrazil jsem s šikovným čertíkem Yvetou a věrným Gambáčem k nim do divadla, ale nedočkali se nás. Kalamita! Ale taková, že to prostě nešlo! Dálnice ucpaná, únikové cesty taky ucpané a když jsme se po dvou hodinách vynořili z té džungle okresek v Benešově, hlásilo rádio, že cesta na Tábor je zarúbaná. Nevěřil jsem, ještě jsme kousek popojeli, ale prohráli jsme a otočili směrem na Prahu. Show přeloženo na březen, snad mi to v Táboře odpustí…
21.2.2002
Milý deníčku...
To se povedlo. Včera jsem nechal v televizním studiu v Hostivaři při Caruso show v šatně kostým. Naštěstí tam byl po mně Petr Kotvald, též občan Řeporyjí, tak jsem mu hned poslal SMS, aby mi kostým vzal a přivezl. Tak mi ho ten hodný hoch dnes přivez a pochlubil se, že tam zapomněl svůj!
20.2.2002
Milý deníčku...
Největší zábava byla dnes se Soňou. Protože děti mají prázdniny, vzal jsem ji na vysílání Dobrýho kafe a za chvilku už jsme vysílali spolu. Docela jí to šlo, přestala se bát a když se jí nějaká šílená posluchačka zeptala na její názor na EUROpeníze, odpověděla naprosto profesionálně.

A taky jsem na Primě točil Caruso show, naprosto samozřejmě po mě chtěli, abych na úvod zazpíval, tak jsem nabídl playback Alabamy z mého CD a byl s díky přijat. Zazpíval jsem, lidi zatleskali… no to jsou věci…