|
26.4.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Pořád je co psát, Dobroty se blíží, máme toho nějak málo, ale už se známe, čím větší tlak, tím rychleji píšeme. Dal jsem si zkoušku kostýmů (jako Rumburak budu velmi efektní!) – zajímavé bylo, že holky kostymérky už poplakávaly v předtuše blízkého konce celého seriálu Dobrot.
Na poslední chvíli mě napadlo, že bych měl připravit nějaký dáreček Radanovi ke čtyřicátinám – i navštívil jsem zdejší řeporyjské gravírovací centrum a na svůj nápad jsem pyšný – ale ukážu ti ho, můj milý deníčku, až na té oslavě, aby to tady Radan neviděl, to by pak nebylo žádné překvapení.
|
 |
|
|
|
|
|
25.4.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Nejdřív jsem podniknul s dětmi malou výpravu na akvaristickou burzu, hodně se mi tam líbilo, velký výběr, ochotní lidé a velmi nízké ceny. Nakoupili jsme desítky rybiček a pak u mě v autě zůstala jen Soňa a věrný Gambáč nás dovezl do Polska.
Bylo to jen kousek za hranicí, ale veselé to bylo hodně. V rámci nějakých česko-polských dní si mě pozvali, abych něco uvařil. Bylo to ovšem složitější: Můj partner byl populární polský vařící komik a měl za úkol uvařit nějakou českou specialitu a já zase polskou. Vařil jsem v polském kroji, vybral jsem si „golombki“, což je plněné maso v zelném listě a za velké pozornosti početného publika jsem občas něco řekl, dokonce i polsky, kolega komik byl taky vtipný, byla to docela show.
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
24.4.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
|
Celý den jsem se věnoval Prague párty. Spustíme to v polovině června, ale bude s tím ještě tolik práce – teď musíme začít chystat plakáty, letáky a další propagační materiály, musím už konečně taky napsat scénář a nechat ho přeložit do čtyř jazyků a ještě mnoho a mnoho dalších věcí. Robert nám sestavil skvělý počítačový program, díky kterému jsme na vlně Prague party všichni, kterých se týká, zadáváme tam kontakty, rozdělujeme úkoly a taky diskutujeme. Docela to odsjepá a dnes jsem udělal slušný skok. Hodně toho leží na Lence, která má na starosti návštěvnost.
|
|
|
|
|
|
|
|
23.4.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Nerad se tím chlubím, milý deníčku, ale ta báječná OSA mě opravdu žaluje a čeká mě soud. Nemají pravdu, pořád po mně chtějí, abych platil autorské poplatky za Nedvědy, nechtějí uznat, že Nedvědi nebyli členy OSA, když jsem jim vydával desky. Platil jsem tenkrát autoráky přímo Honzovi a ten je dodnes spokojen. Ale soudit se budu muset, snad to vyhraju a dnes mě Kateřina, která mě zastupuje, pozvala na prostudování spisu. Úžasný zážitek, opravdu neuvěřitelné, na co se dá utrácet čas!
A odpoledne se zase sedělo v mé pracovně, měli jsme poradu, kde začnem bourat, jak to naruší mou práci, jestli budu muset schovat počítače… až to začne, slibuju ti, deníčku, že si budu dělat pečlivou foto-dokumentaci.
|
|
|
|
|
|
|
|
22.4.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
No tak jsem se přece dočkal, ráno u šéfa Škody podával Xaver již dokonale uleželý hermelín s čabajkou! Byla to opravdu božská mana! Nabídl jsem Xaverovi, že by mohl nakoupit deset kilo ingrediencí, já bych to zafinancoval a on by to naložil a jeli bychom napůl. Myslím, že ho to zaujalo.
Kdysi dávno, když byly Lence tři roky, zvonila zvonečkem na jednom show Fešáků. Teď, po letech, si ji vybrali Fešáci zase, aby zvonila při reklamním fotografování k jejich koncertu v Lucerně.
A NEPTUN DELICATES měl pod našim vedením další ochutnávku darů moře, návštěva slušná, předváděné věci tradičně velmi efektní, sám jsem se pokusil o jedno efektní foto. A taky jsem měl čas si konečně prohlédnout zblízka
|
|
|
Číst dále...
|
|