Deníček
Deníček

V Deníčku se pohybujte pomocí šipek vlevo (dozadu) a vpravo (dopředu). Nejsou-li šipky, vraťte se zpět jako u normální webové stránky. Archív deníčku je vpravo dole, můžete si tam najít kterýkoliv den či měsíc v minulosti.
27.10.2001
Milý deníčku...
A taky je radost Divadlo na Fidlovačce. Byl jsem tam na slavnostním večeru k výročí založení a znovuzaložení a jsou fakt dobří – všichni. Blanarovičová skvělá, Töpfer samozřejmě jednička a tajně uctívám Terezku Bebarovou - pořád čekám, kdy bude slavná.
26.10.2001
Milý deníčku...
Večer jsem slavil s Frekvencí 1 na Hradě, nejvíc mě rozesmál imitátor Petr Jablonský, když imitoval „domácího pána“ prezidenta Havla. Hezky si užívám těch volných večerů, získal jsem je tím, že jsem zrušil svoje turné po USA – měl jsem pocit, že teď tam na ty moje frky nebudou zvědaví. Už mi ty nečekané prázdniny pomalu končí.
25.10.2001
Milý deníčku...
Dostal jsem mailem hezkou písničku o Bin Lacinovi, poslal jsem ji Šípovi a on mi odpověděl, abych se přestal zabývat pitomostma a pracoval na našem společném dialogu pro bratislavskou televizi. Napsal mi doslova, že čeká na můj vláček – my totiž, když společně píšeme nějakou legraci on-line, tak každý napíše kousek a pošle to tomu druhému. Říkáme tomu vláček a připojujeme postupně vagony. A to Divadlo bez zábradlí je fakt radost.
24.10.2001
Milý deníčku...
Natáčel jsem v nahrávacím studiu playback pro svou roli v silvestrovské trampské směsi, chudáci se tam se mnou nadřeli. Třeba ve snaze nastoupit rytmicky včas jsem místo „v rajónu“ zakoktal „v v rajónu“. Chtěli mi to jedno „v“ umazat, ale nešlo to, režisér mi řekl, že jsem první člověk v dějinách hudby, který nazpíval dvojité w… Tak jsem měl radost. A večer jsem viděl skvělý divadlo. Jmenuje se to Každý rok ve stejnou dobu a hrajou to v Divadle bez zábradlí. Dlouho jsem se tak nenasmál! A má to ještě druhý díl – na ten jdeme se ženou zítra, už se těším!
23.10.2001
Milý deníčku...
Dnes jsem výjimečně posmutnělý – dcera Lenka odletěla na studia do australského Perthu, už teď se mi stýská a je pryč dvě hodiny. Lukáš se Soninkou plakali, jako kdyby odlétala navždy. Ještě večer přišel e-mail, že už je v Londýně. A šéf zábavy na NOVĚ mi poslal SMSku, že viděl Dobroty číslo 4 a jsou prý nejlepší a dává mi jedničku s hvězdičkou.