Deníček
Archiv
Fotky
Ivokenko
Ringova galerie
Snídaně
Vtipy
Kontakt
Mňamky
Pohoda
Pokec
Přesmyčky
Obchod
Weby
Otázky
Astrolog
Tvorba
Cesty
Škola
Archív
<
říjen 2003
>
po
út
st
čt
pá
so
ne
29
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Měsíce
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005
červenec 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004
listopad 2004
říjen 2004
září 2004
srpen 2004
červenec 2004
červen 2004
květen 2004
duben 2004
březen 2004
únor 2004
leden 2004
prosinec 2003
listopad 2003
říjen 2003
září 2003
srpen 2003
červenec 2003
červen 2003
květen 2003
duben 2003
březen 2003
únor 2003
leden 2003
prosinec 2002
listopad 2002
říjen 2002
září 2002
srpen 2002
červenec 2002
červen 2002
květen 2002
duben 2002
březen 2002
únor 2002
leden 2002
prosinec 2001
listopad 2001
říjen 2001
Všechny deníky
Milý deníčku...
Výrazy
Fráze
Deníček
Deníček
V Deníčku se pohybujte pomocí šipek vlevo (dozadu) a vpravo (dopředu). Nejsou-li šipky, vraťte se zpět jako u normální webové stránky. Archív deníčku je vpravo dole, můžete si tam najít kterýkoliv den či měsíc v minulosti.
Předchozí
Následující
27.10.2003
Milý deníčku...
Cesta na Floridu asi nebude tak jednoduchá. Vstal jsem pochopitelně až v devět, ujel jsem jenom pár mil a zalíbila se mi
Atlanta
, tak jsem si ji prošel. Původně jsem chtěl kouknout jen na jižanské muzeum, ale přidal jsem i muzeum lokomotiv a aby byl můj výčet dnešních požitků úplný, musím připojit i tříhodinový vydatný spánek v autě na parkovišti před supermarketem. Zdejší policajti nemají tenhle způsob relaxace rádi, jeden mi ostře zaťukal na okénko, drze jsem mu řekl, že tu čekám na manželku, která šla nakoupit. To jsem byl rád, že na ni nechtěl čekat se mnou…
26.10.2003
Milý deníčku...
Tak ALAMO už opravdu neexistuje, prý je majitel ve vězení, no to jsou věci... Tohle jsem se dozvěděl, když jsem si vyrazil zase na prohlídku Nashvillu, tentokrát jsem se nechal vozit
speciálem
, nakoupil si hodně DVD s muzikou a taky jsem poseděl v jednom baru a chtěl jsem pochopit, co Američani vidí na tom svým
fotbalu.
Nepochopil jsem to ani za hodinu. Co je tak úžasného na hře, která se přerušuje každých třicet vteřin, kde se pořád vhazuje a po vhození se na hřišti srážejí dvojice a přetlačujou bez míče? Mezitím s míčem někdo běží a někdo ho povalí na zem. A zase se vhazuje…
Večer už jsem konečně město opustil a vyrazil směr Florida, protože mě lákají tamní zábavné parky. V noci jsem se cestou ubytoval v CHattanooga v hotelu, kde jsem vyzkoušel na pokoji připojení svého laptopu a byl jsem nadšen, jak to funguje. Dokonce jsem si poslechl i Frekvenci 1, kouknul na české ...
Číst dále...
25.10.2003
Milý deníčku...
Tak rozhodnutí, jestli do Memphisu nebo na Floridu dopadlo tak, že jsem zůstal v NAshvillu, nechce se mi odsud. Dal jsem si dnes nejdřív svůj oblíbený gigantický filmový systém IMAX a zhlédnul nádherně udělaný kýč o dějinách country.
A pak mi to nedalo a vrátil jsem se do
hotelu v Oprylandu
. Byl jsem tam pár hodin a nedá se to popsat ani vyfotit, to se musí vidět! Komplex je určitě větší, než tři Paláce kultury, ovšem na rozdíl od pražského monstra je tady na co koukat. Mají tu třeba uvnitř umělou řeku, po které projíždí
výletní lodička.
Taky tu zrovna probíhala jakási soutěžní přehlídka
bizarních psů
a jak je vidět, ani invalidní vozítko nezabrání majitelce v
odvážné kreaci.
Největší senzace je tu teď jakési kosmické zařízení, ve kte ...
Číst dále...
24.10.2003
Milý deníčku...
Rozhodnuto, do Little Rocku nepojedu, takže mám najednou víc volna a musím si dobře rozmyslet, co s ním. Možná si zajedu do Memphisu a možná ještě někam jinam, zatím mám čas o tom přemýšlet až do zítřka, zatím jsem pořád v Nashvillu…
Stále se snažím taky poznávat typickou americkou kuchyni a vůbec si nemyslím, že je tak hrozná, jak se traduje. Domnívám se, že hrozné jsou spíš stravovací návyky Američanů, kultura jídla a hlavně jeho množství. Co dokáže průměrný Američan spolykat na posezení, je naprosto neuvěřitelné – ani se nedivím, že jsou tak obézní. Evropský trend „malé porce na velkých talířích“ se tady transformoval do hesla „velké porce na velkých talířích“ - sám mám dost problém se svou žádostí o menší dávku. Už jsem se naučil objednávat si dětské porce.
Ovšem nejvíc mám tady rád podniku typu
Sněz, co můžeš,
obzvláště, je-li to podnik čínský nebo japonský. Prostě vejdu do restaurace
Číst dále...
23.10.2003
Milý deníčku...
Celkový pohled na nashvillskou
Brodway
se moc neliší od toho před 25 lety, ale stačí jenom otočit hlavu na Ryman´s Auditorium, legendární kolébku zdejší country, a změna je patrná na
první pohled.
Zašel jsem si tam ze všeho nejdřív, je tam fůra
milých novinek.
A pak jsem si koupil lístky na zítřek do Grand Ole Opry (tam se těším děsně!) a zase jsem jenom chodil a chodil.
Přestože je na Floridu ještě daleko, dostal jsem nezřízenou chuť na pár mořských potvor, navštívil jsem zdejší speciální restauraci, která se vyznačovala velmi přeplácaným
interiérem
. Ovšem nechci jim křivdit, třeba to souvisí s blížícím se svátkem Halloween. Potvůrky byly skvělé a bylo jich hodně. Naprostým šokem pro mne byla taneční vsuvka, kterou naprosto nečekaně ...
Číst dále...