|
27.10.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Nejdřív krátké zprávy:Pedro roste jako z vody, na té březnové show pro firmu MAFRA se stále pracuje a modré šapitó, které bude mít za týden premiéru v Kladně, už se staví.
Natáčení Paškálu se určitě povedlo, to se pozná. Ta objednaná Thajka ovšem nebyla Thajka, ale Japonka, což bylo typově trochu mimo. Byla sice srozuměna s tím, že vzhledem k roli, kterou vytvoří, toho nebude mít na sobě příliš, ale ukázalo se nakonec, že čím toho bude mít na sobě víc, tím bude vypadat lépe. Ovšem jinak to bylo veselé, bavilo mě to, rád dělám hosta v pořadech jiných mistrů - nemám žádnou odpovědnost za celek a svůj kousek si vychutnávám. A mám víc času na přípravu i na kolegy v zákulisí.
|
 |
|
|
|
|
|
26.10.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Zítra jsem hostem Karla Šípa v Paškálu, dnes jsme se domlouvali, o čem si budem povídat a dohodli jsme se poměrně rychle - o thajské masáži, tedy o našem chystaném erotickém filmu. Karel objednal i živou Thajku, zatím to vypadá vesele, kdyby se lidi smáli jenom z poloviny tak, jako my dva dnes, bude to dobré.
Šárka už bude brzo točit svoje show, mám pořád ještě co dělat na scénáři, Adamec se trochu bojí, jestli to na ni není příliš velký nápor. Uvidíme, já se tedy nebojím.
Trio DaMiChi, ve kterém zpívá Mattioli, dnes křtilo desku, tak jsem vzal jako doprovod Lenku a užili jsme si hodinku pravého italského disca...
|
|
|
|
|
|
|
|
25.10.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Ještě jsem se hezky proběhl po Londýně, spíš jsem se zaměřil na místa, kde jsem ještě nebyl, ale samozřejmě jsem z čisté piety navštívil i zákoutí, kde jsem rád pokaždé.
A konečně jsem se dostal taky na Camden street a do té slavné tržnice. Je proslulá tím, že se tam dostane všelijaké značkové zboží za poloviční cenu (ale nejsou tu Vietnamci, čili zboží je opravdu originál!). Mně se tam líbila především klientela, nakupující jsou hodně podivné typy, nedá se to popsat, nesmí se to fotit, musí se to holt vidět. A Sonince jsme tam koupil hodně ujetej komplet - to jsem zvědav, co na to pod stromečkem bude říkat…
A pozdě odpoledne jsem už namířil domů. Nemám tohle letiště rád, je tam odevšad kamkoliv daleko a místo, aby tam pendlovaly autobusy, nechají cestující chodit pěšky a ještě je psychicky deptají informačními tabulemi, které oznamují, jak dlouho to pěšky ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
24.10.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Britský filozof, spisovatel, dramatik, novinář a Olomoučák Benjamin Kuras (právě jsem ho spojil se svým ministrem kultury) mě pozval do zajímavé židovské čtvrti na smaženou rybu v macesovém těstíčku. Místo to bylo legrační, všechno tam bylo košer - nejen pekařství, cukrárna a grilovaná kuřata, ale taky čínská a thajská restaurace. A naštěstí tam měli taky košer internetovou kavárnu, takže jsem mohl konečně 4 hodiny pracovat, protože tady v Londýně v těchto kavárnách mají sice moderní počítače, ale žádný software.
A zbytek dne jsem jenom tak prochodil, kouknul jsem se na Picadilly Cirkus, ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
23.10.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
„Kontinentální snídani“ v hoteluHolliday Inn si představují takhle - nevadí, aspoň z ní neztloustnu. Dopoledne jsem nemohl z pokoje, musel jsem ještě psát nějaké věci do TRAMPOT, musíme to odevzdat v neděli v noci, Radan s Ivanem na tom u nás doma taky makají, aspoň doufám…
V arabské hospůdce jsem měl oběd se zástupcem české verze mé oblíbené internetové sázkové kanceláře – brzo budou mít na těchto stránkách reklamu. Objednal jsem si odvážně typické alžírské jídlo, které slibovalo kuřecí maso na mandlích, velký bookmaker mě napodobil a pak jsme docela koukali – pod podivnými poklopy se ukrývala jakási sladká, hodně pocukrovaná žemlovka, která opravdu obsahovala kuřecí nudličky s mandlemi. Bylo to doslova ďábelská kombinace ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|