|
27.12.2002 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
|
Mirka má narozeniny! Moc jsem se jí dneska ovšem nevěnoval, vždyť odjíždím už zítra, Dobroty ještě pořád odpoledne nebyly dopsány, (večer už jo!), točil jsem Radiodárek (seznámil jsem se konečně s Ludvíkem Vaculíkem) a pak jsem psal a balil, obývákem stále procházeli narozeninoví hosté, já tam občas zaběhl pozdravit a mazal jsem zase dolů do pracovny, teď už je půl třetí a já pořád ještě mám co dělat…
|
 |
|
|
|
|
|
26.12.2002 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Celý sváteční den jsme s Ivanem přes Internet psali Dobroty, byl to fofr, vyměňovali jsme si texty každých dvacet minut. Dal jsem si menší pauzu, francouzská firma, kvůli které budu hubnout, by ráda měla nějaké mé fotografie, “před“, aby je časem mohla porovnat s obrázky „po“. Musím uznat, že přišli právě včas se svou nabídkou, už se na sebe nemůžu koukat.
Mimochodem: s těma jejich pilulkama můžu jíst, ale bojím se, takže už jsem tři dny nejedl skoro nic, když to takhle vydržím, tak se úspěch dostaví a možná taky v té poušti padnu vysílením….
|
|
|
|
|
|
|
|
25.12.2002 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Věrnému gagmanovi a spoluscénaristovi Ivanovi jsem nakukal, že moje scénky do Dobrot se točí pozítří, chudák, nechtěl tomu věřit, ale strach z toho, že nebude scénář, ho zcela opanoval, docela jsme pár kousků napsali. Ještě, aby se to líbilo Náhlovskýmu, je to zásada číslo 15 a tam on bude v hlavní roli. A chce hrát Teletubbies a císaře Nera. Snad ještě něco dopíšeme zítra, v libyjské poušti by se mi to vymýšlet nechtělo.
Večer jsme si ještě vychutnali Soňu v Milionáři, byla opravdu skvělá, škoda, že jsem nedal dohromady ty dva hokejové kluby v New Yorku, to mě bude mrzet ještě dlouho…
|
|
|
|
|
|
|
|
24.12.2002 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Dobrou náladu jsem si udržel, přestože zlaté prasátko bych měl vidět už předevčírem za to, jak se omezuju v jídle. Navštívila nás Oskarova Zuzanka - to jsem zvědav, jestli to bude manažerka po tátovi.
Štedrovečerní večeře byla tradiční, leč pro mě velmi dietní, cukroví jsem se ani nedotknul, bramborového salátu si jen líznul.
Nadílka se vydařila, absolutní jedničkou celých vánoc byly dvě žáby, které jsem dostal od Lenky jako nájemníky ke svým masožravkám. Nejdřív se jim do vitríny moc nechtělo, ale časem se zabydlely a v noci už obhlížely terén.
|
|
|
|
|
|
|
|
23.12.2002 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Ráno v Dobrým kafi už se mnou tradičně vysílala Soninka, děsně se jí to líbí, kdoví, co bude jednou dělat…
Jinak předvánoční klasika, takhle to vypadá asi všude. Balily se dárky, strojil stromeček, já se nejvíc těšil na „lampičky“. To jsou takové lucerničky z tvrdého papíru, které zdědila Mirka jako vzpomínku na dětství. Jsou hezčí, než elektrické svíčky, akorát každé Vánoce je nejsme schopni rozsvítit, pořád něco utahujeme, vyměňujeme, povoláváme dědečka a nakonec vždy vítězíme nad technikou. Letos asi prohrajeme, už jsem koupil nový svíčky, ale ty lampičky tam necháme, jsou hezký i když nesvítí…
|
|
|
|
|
|
|