|
27.12.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
I když je to děs a hrůza, dnes jsem udělal definitivně inventuru svých přátel v jihovýchodní Asii a všichni jsou v pořádku. Aspoň něco…
Doma se to hezky vylidnilo, až na Lukáše všechny děti odjely na hory, Mirka začala gruntovat, já jsem taky udělal pokus znovu likvidovat hromady nevyřízené korespondence a znovu celkem bezúspěšně, protože dvě hodiny intenzivní práce snížily jednu z hromad o tři centimetry.
A vyrazil jsem do bránického pivovaru a jen jsem uviděl na dvoře známé vozy, už jsem se propadal do vzpomínek. Jestli chceš, milý deníčku vidět, kam jsem se přitom vzpomínání propadl, přeskoč si sem.
Karel Loprais se svou posádkou odjížděl na další Dakar, na tiskovce bylo narváno, samozřejmě nechyběl Karlů ...
|
 |
|
|
Číst dále...
|
|
|
26.12.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Poněkud drsnější den, zdá se, že jsem udělal dobře s tím Thajskem, tam se zřejmě dějou věci. Nejdřív jsem si ověřil že Nekonečný je v pořádku - ovšem měli kliku! Nemohli sehnat v Pattayi ubytování, tak se rozhodli, že přeletí na Phuket, ale ani to se jim nepovedlo, protože jim nic neletělo! To si možná zachránili život. Posílám mail i Velanům, ale o ty se nebojím, ty jsou jistě v Pattayi, ale Gott nereaguje! A ten je s partou na Maledivách! No, to jsou docela nervy…
Dnes jsem se chtěl vrhnout na svou nevyřízenou korespondenci, mohl jsem vybrat buď úsek A nebo pracnější úsek B. Nakonec jsem to jenom tak esteticky přerovnal, nemohl jsem se soustředit, na internetu jsme pořád hledal zprávy o tom maléru.
|
|
|
|
|
|
|
|
25.12.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Z Thajska se esemeskou ozval Dan Nekonečný, už tam je, rád by sešel, netuší, že jsme cestu odložili, ovšem vzkaz je to vzletný, bláznivý, šílený… prostě Dan!
Vánoce měl včera i Pedro, chtěl bych ti, můj deníčku, ukázat, jak nám už vyrost.
Teprve dnes se zdá, že už jsem normální, časový posun jsem srovnal a spím už v hodinách, ve kterých spí všichni normální lidé.
|
|
|
|
|
|
|
|
24.12.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
I na Štědrý den je třeba vysílat Dobrý kafe, vzal jsem si k tomu Soňu. Tu to baví velmi, já jsem přesvědčen, že ta jednou u mikrofonu skončí, dnes jsem měl dojem, že by tam seděla klidně až do večera.
A nastal Štědrý večer. Ještě, než jsme začali slavit, přišel Oskar s maminkou a a dětmi, večer se objevili před brankou ještě zpívající Kotmelovi, kteří mi přinesli dárek (až později pod stromečkem jsem zjistil, že jsou to knížky - všechny 4 díly mého oblíbeného seriálu Jistě, pane ministře, to jsem měl radost, hned v noci jsem přečetl jeden díl!).
U stromečku se děsně radoval Lukáš, protože ode mne dostal pro vybití přebytečné energie boxovací pytel a rukavice. (Ano, milý deníčku, vidíš dobře, Mirka dostala lyže!)
O ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
23.12.2004 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Klasická noc těla, zblblého časovým posunem! V noci jsme se motal bytem, ba i trochu pracoval, k páté ráno jsme mírně zabral a hned vstával, protože Dobrý kafe už bylo zase živě. A kolem poledne už mě to zas bralo, no ještě štěstí, že letos vypouštíme to Thajsko, měli jsme tam letět pozítří, to bych z těch časových posunů zblbnul definitivně.
Helenka Vondráčková bude příští rok na podzim slavit 40 let své hudební kariéry a to znamená velký koncert, megashow, nejlépe v Sazka Aréně a nejlépe pod naší firmou. Tak jsme se dneska sešli v kavárně Slavie s Martinem Michalem, Oskar předvedl naše možnosti, já povyprávěl o televizních variantách a Radan naznačil ideu koncertu… a plácli jsme si! To by mohlo být hezké.
|
|
|
|
|
|
|