|
27.5.2005 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Málem to byl takový pohodový den, kdy se nic zajímavého nestane a stejně je to paráda. Ovšem začátek dne byl slabší – hned první zpráva byla od Lenky, že je s Honzou v noci vykradli, přišli o počítač, doklady, peníze, prostě „shit“, jak oznamovala. Nahoru do firmy už nedošli, protože je vyrušila Mirka, která se s nima málem potkala ve dveřích a měla z toho pěkný šok – do tří do rána pak strávili na policii, prý jednoho z nich poznala, tak ho šli hledat, ale nenašli. Mirka si určitě pomyslela, že já umím odjet ve správnou chvíli.
Vedro bylo dnes tak vražedné, že jsem procházku džunglí odložil na zítřek a hodně jsem se zdržoval v klimatizovaném autíčku, se kterým jsem bloudil po ostrově. Moc se mi to líbilo. Místo, abych se někde pořádně najedl, jsem tak všelijak ochutnával. Zastavoval jsem u místních tržišť, vybíral jsem ty
 |
|
|
Číst dále...
|
|
|
26.5.2005 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Včera jsem si na dálku podebatoval s Bleskem - vyšel tam článek o Šárce, kterému předcházel můj dlouhý telefonát s veselým panem Graclíkem, z něhož ale v článku nebylo nic a vypadalo to, že jsem Šárku vyhodil z agentury. Což sice není pravda, ale pan Graclík mi vysvětlil, že článek je zcela v pořádku (jak jinak) a dal mi ještě pár doplňujících otázek. Na ty jsem mu poctivě a pravdivě odpověděl a to jsem neměl dělat! Dnes jsem si v Blesku opravdu početl.
A protože jsem byl v dobrém rozmaru, hned jsem taky napsal článek do Blesku, jsem zvědav, jestlipak ho otisknou. Přidal jsem k němu i fotku. Tady ti ho, můj milý deníčku, přikládám pro kontrolu:
NOVOTNÝ PRÁSKÁ BLESKU!
Já tady, na thajském ostrůvku Kho Chang, díky časovému posunu a moderní technice čtu Blesk dřív, než řadoví čtenáři, takže už hned po ránu vím, že krachuju a ke své smůle jsem se to dozvěděl tak daleko od domova. ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
25.5.2005 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
To, co jsem tu měl vyřídit, jsem už vyřídil, teď můžu myslet na odpočinek a na nějaký pěkný výlet. Vybral jsem si namátkou ostrov Koh Chang, protože je na něm džungle a fámy říkají, že tam nestojí žádná stavba, která by byla větší, než palma.
Jel jsem skoro 300 kilometrů, dobrou cestou, kterou mi akorát často komplikovala auta, která svážela někam to báječné místní ovoce, kterému pořád nemůžu přijít na jméno. Když jsem konečně dorazil k tomu správnému přístavu, byl jsem moc příjemně překvapen - původně jsem si totiž myslel, že tu auto nechám a na ostrově si pronajmu skútr (tentokrát bez řidiče!!!). A ukázalo se, že za pouhé tři dolary si můžu auto převézt lodí na ostrov a zase zpátky. Paráda!
Ostrov vypadal démonicky ze b ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
24.5.2005 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Když jsem dnes jel na schůzku, zaujalo mne, že se ve dne dá projet autem ta nejhříšnější pěší zóna v Pattayi a jak vypadá za denního světla nevinně.
Měl jsem dnes tři obchodní jednání – není zajímavé o čem, ale jak probíhala. Vždycky velmi zvolna, bylo dost jídla i pití, mnoho zdvořilostí a zbytečných slov. Jsem z domova zvyklý vyřídit všechno za hodinu, tady mě to všechno stálo skoro celý den. Ale baví mně to, obzvláště, když se ve finále dostaví kýžený výsledek – už to přece jenom trochu umím.
Zbytek volného času jsem trávil na internetu (tady už ho mají na každém kroku), chatoval jsem s rodinou i kamarády, dokonce jsem si zapnul kameru, takže mě bylo i vidět.
A přestože musím zítra brzo vstávat, nedalo mi to a zase jsem v noci coural, občas ochutnal něco podivného a nakonec jsem ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|
|
23.5.2005 |
|
Milý deníčku...
|
|
|
Dnes jsem si tradičně přispal a hned v polednem jsem vyrazil k přístavu, abych si našel loď, která mě odveze k ostrovu Koh Larn Nebylo to až tak složité, k ostrovu pořád něco jezdí, dokonce mi byl nabídnut soukromý parníček (a nebylo by to drahý, asi tak 800 korun), ale zvítězil ve mně drobný škudlil, a za pouhých 10 korun jsem si dopřál půlhodinovou plavbu.
Přístav na Koh Larnu má bezesporu svůj půvab, hned po vylodění se na mně vrhli všelijací místní naháněči, musel jsem si nejdřív zjednat klid pro přemýšlení nad jedinou turistickou mapou v přístavu. Rozhodl jsem se pro nejvzdálenější pláž, protože jsem usoudil, že tam, bude málo lidí a budu mít klid. Najal jsem si hned dýchavičný skútr i s řidičem, který ovšem měl docela ...
|
|
|
|
|
Číst dále...
|
|