Deníček
Deníček

V Deníčku se pohybujte pomocí šipek vlevo (dozadu) a vpravo (dopředu). Nejsou-li šipky, vraťte se zpět jako u normální webové stránky. Archív deníčku je vpravo dole, můžete si tam najít kterýkoliv den či měsíc v minulosti.
27.7.2002
Milý deníčku...
Musím příští týden začít točit Dobrý kafe na celý srpen, to je přes dvacet relací! Ono to natáčení bude probíhat svižně, ale ta příprava! Nedělal jsem dnes celý den nic jiného…
26.7.2002
Milý deníčku...
Ani dospat jsem nemohl, jak jsem se těšil, že si dneska skočím padákem a dokonce společně s vlastní ženou! Byl to opravdu zážitek. Skočili jsme (každý přikurtován ke svému tendemovému pilotovi) z výšky 3100 metrů do oblak, dolů jsme neviděli, letěli jsme volným pádem 31 vteřin, při tom volném pádu jsme taky vyletěli z těch mraků, oba jsme se podle instrukcí snažili věnovat i kolem nás letícím kameramanům (každý měl svého) a dělat na ně veselé obličeje. Ze země nás fotila Soninka. Když se po dvou kilometrech volného pádu padáky otevřely, byl to velmi uklidňující pocit a cesta dolů už ubíhala klidněji, každý z nás si mohl i zkusit, jak se takový padák řídí. Já jsem přistál měkce na ústa, protože jsem neposlechl a nepokrčil nohy, abych dopadl na zadek – najednou mě popadla touha, zůstat stát, místo t ...
Číst dále...
25.7.2002
Milý deníčku...
Dnes jsem porušil svou zásadu, že nikdy nebudu dělat něco, co mě nebaví, ale co se dá dělat, musel jsem k soudu jako svědek. Kdysi jsem se zapletl s jednou kampeličkou (bylo nás v branži víc), ta své klienty pěkně okradla a umělci za velké pozornosti bulvárního tisku chodí svědčit. No, byl to zážitek, fotit jsem nesměl, bylo mi to zakázáno, jen jsem vstoupil do síně. Zážitek to byl úžasný – hlavní obžalovaný v poutech i při jednání, když můj výslech skončil, v dotazech se vystřídalo ještě aspoň sedm lidí, včetně obhájců, obžalovaných i jakýchsi zmocněnců. Ačkoliv to normálně nedělám, musel jsem se jít za to utrpení odměnit do cukrárny.
A to ještě musím tenhle měsíc svědčit na policii proti Privat Investors…
24.7.2002
Milý deníčku...
Tak tohle je, milý deníčku, pan Zajíček, který se mnou pojede Rallye Paříž – Dakar. Dobře si ho prihlédni, až vyrazíme, asi bude na více fotografiích. Dnes jsme probírali různé věci, taky rozpočet, a všechno je zalito růžovými barvami. Tentokrát mi to určitě vyjde!
A tohle je jedno takové zákoutí v mé pracovně přímo naproti mému pracovnímu stolu. Dvacet let pořád ten stejný pohled. Je na čase ho změnit. Byli se na to podívat odborníci přes masožravé rostliny (mám na ně slabost!) a dohodli jsme se, že na podzim tu uděláme takovou „masožravou“ vitrínku. Až bude hotová, vyfotím Ti ji, můj deníčku.
23.7.2002
Milý deníčku...
Tak jsem od pana Pelešky dostal do ruky letenku, která mě opravňuje v průběhu mého srpnového pobytu na Krétě odletět z Heraklionu do Chicaga, tam moderovat český rockový festival, rozloučit se tam s diváky a vrátit se zase na Krétu tak, aby to, pokud možno, účastníci zájezdu ani nezpozorovali. Mirka si může ukroutit hlavu, ale mě se to líbí. Mám rád, když se něco děje.