V Deníčku se pohybujte pomocí šipek vlevo (dozadu) a vpravo (dopředu). Nejsou-li šipky, vraťte se zpět jako u normální webové stránky. Archív deníčku je vpravo dole, můžete si tam najít kterýkoliv den či měsíc v minulosti.

Milý deníčku...
Sláva! Dorazily naše kufry! A hned po ránu jsme vyrazili napříč podivností. do nádherné oblasti, zvané Buren. Nedjřív jsme dlouho hledali proslavenou jeskyni Aillwee, ale nakonec jsme došli k poznání, že to není žádný zázrak a že každá jeskyně u nás je krásnější a zajímavější. Jinak ovšem podivností jsme cestou viděli hodně - různé malé kamenné pomníčky - ideální příležitost zopakovat si, jaký je rozdíl mezi menhiry a dolmeny, tady se to ovšem člověku docela plete. A tenhle moderní domeček se nám líbil, i jsme kvůli němu zastavili, abychom si prohlídli střechu. A pak už jsme dorazili tam, kam jsem se nejvíc těšili - k Mohérským útesům. je to vlastně až 200 metrů hluboká propast,a její útesy se táhnou v délce osmi kilometrů. Jsou děsně rozervané bouřemi a nárazy větru. My jsme si udělali túru až na výběžek Hag´s Heap, bylo to docela vysoko, výstup nám zpestřil potulný muzikant, hrající na něco divného, co vypadalo jako cestovní cimbál. Cestou jsme mírně nakupovali, já jsem si nemohl odpustit slavné irské uzené rybí maso, okukovali jsme i místní minerály, nakonec jsme neodolali a koupili jsme si pár takových kamenných podivností. Návštěva speciálního show pro turisty nám nevyšla, protože zrovna dneska se nekonalo, ale i tak jsme si po návratu neodpustili noční Dublin. Nejvíc nás lákala čtvrt Temple bar, protože tam to žije. Jsou tam desítky typických irských pubů s neopakovatelnou atmosférou - a všechny jsou nekuřácké, to jsem teda čuměl! V jedné té typické hospůdce jsme si dali večeři, já vsadil na rybu a nelitoval jsem, Mirka vsadila na jakési podivné těstoviny a litovala…